Nemocnica

*Ešte sa naňho posledný krát usmeje a ide von z miestnosti. Všimne si,že ju ešte aj stihol predbehnúť a prešiel k automatu ktorý je na chodbe. Prejde okolo,vypíše ešte niečo jednej sestre,ktorá ju zastavila a ide preč z nemocnice.*

(Rozhlíží se po chodbě a když zahlédne Emmu,tak svůj pohled raději zaboří do jeho kafe. Vezme si ho do ruky a zajde za sestrou,zeptat se jí jestli může odejít. Všechno mu odkývala a tak se vydal ven. Cestou upíjel kafe,přešel ke svému autu a kávu položil na kapotu. Hledal klíče v kapse)

*Rýchlo vyjde von a odomkne auto. Hodí si kabelku na zadné sedadlo a zabuchne dvere. Otočí sa,keď uvidí trochu ďalej Daniela,ktorý asi niečo hľadá. Kľúče. Hneď ju napadne,keď nejaké kľúče od auta zbadá na zemi. Bleskovo sa po ne zohne,prejde k nemu a zamáva mu pred tvárou.*Nemáš začo.*Počká,kým nastaví ruku a potom mu ich tam jemne hodí.*

(Stále je nemůže najít,ale už ani nemusí protože mu nima Emma mává před obličejem) Díky (Oddechl si a nastavil ruku aby mu je mohla dát. Odemkne auto a pak se jen koutkem oka koukne na Emmu. Ví o ní už snad všechno,ale pořád je pro něho jedno velké tajemství. Otevře dveře a vezme si kafe do ruky) Chceš ho? Já už ho stejně nechci.. (Pozvedl ramena a díval se na ní zda jeho nabídku příjme)

*Usmeje sa,keď jej poďakuje,ale stále to nie je najúprimnejší úsmev. Založí si ruky na prsiach a následne sa pozrie na jeho kávu.*Jasné.*Trochu váhavo povie a zoberie si od neho plastový pohárik. Mierne k nemu pričuchne,ako keby čakala,že jej tam niečo nasypal,ale nakoniec zavrtí hlavou a napije sa.*Maj sa.*Znovu sa usmeje,prejde k jej autu,oprie sa o dvere a popíja kávu.*

(Kývl a kávu jí předal,sledoval jí jak k tomu čuchá) Není to otrávený,neboj se.. (Zakroutil hlavou a trošku se i usmál. Ale pořád se neusmívá jak se na ní usmíval před tím.) Jo..Měj se (Pokrčil ramena a nasedl do auta. Hlavu si opřel o opěradlo a nohu měl venku z auta. Seděl tam a přemýšlel nad tím co bude dělat. A jak to asi bude v práci zvládat s 'Emmou)

Tak to dúfam.*Presladene sa usmeje,keď započuje čo hovorí a pokrčí plecami. No má pocit,že pri ňom nikdy nevie a musí si dávať dosť veľký pozor. Sleduje,ako si sadá do auta a pri tom tam čaká. Dopije kávu,prejde ju vyhodiť do koša pár metrov ďalej a nastúpi do auta.

Musel bych být blázen abych se tě snažil zabít.. (Pověděl vyrovnaně a větu zakončil krásným úsměvem,který by mohl vypadat trochu falešně. Pořád mu totiž nejde do hlavy jak žena jako ona může zabíjet vlkodlaky. Jasně každej je nemusí milovat,ale i tak jsou to z poloviny lidi. A to, že jeden vlkodlak jí zabil matku,tak nemusí vymýtit celou rasu. Sleduje jí jak kráčí ke koši a usmívá se. Sice se jí snaží nesnášet,ale pořád k ní něco cítí. Ano i přes to co dělá jeho rase)

A nie si?*Nadvihne obočie a zasmeje sa. Pokrúti hlavou a už nato ďalej nič nehovorí. Pozrie sa naňho zo svojho auta a ešte chvíľu tam tak sedí. Skontroluje sa v zrkadle,naštartuje a mieri späť do mesta. Mohla by zájsť niekam na obed.*

(Raději už nic neříkal a jen zakroutil hlavou. Zavřel dveře od auta a klíče dal do zapalování. Nastartoval a jel směrem,kterým ona nejela. Doufal že nějak dojede do města a bude se někde moc najíst. Dal by si třeba čínu,jo čínu. Projíždí městem a hledá nějaké restaurace. Když konečně nějakou najde tak zaparkuje za rohem a vystoupí z auta. Dojde do restaurace a posadí se na místo,které je jediné volné. Objedná si čínské nudle a ještě nějaké sushi,k pití si vezme colu)

*Ide autom do centra,kde ju ešte Daniel predbehne. Len sa modlí,nech ho znovu niekde nestretne. Nechce byť nepríjemná a pri ňom to stále najmilšie nejde. Zaparkuje a ide k jednej reštaurácii,ktorá už cez okno vyzerá celkom zaplneno. Vstúpi dovnútra a porozhliadne sa. Všimne si Daniela,tak prevráti očami,rýchlo sa otočí na päte a vyjde von. Teraz to vyzerá,ako keby ona sledovala jeho. Ale nemôže zato,že sa jej stále pletie do cesty. Ide teda ďalej po ulici a hľadá niečo iné.*