Opustené liehovary

(Usměje se nad tím, ani na chvíli neváhala. Pak si uvědomí, že jeho očí musí svítit, tak je zavře, nadechne se a pak zase otevře. Oči má opět hnědé. Je rád, že si toho nevšimla. I když.. možná by bylo fajn kdyby to věděla. Ale to nechá raději na Scottovi, aby jí to řekl) Jo jdeme (přikývne a vrátí se zpátky. Zastaví se před otevřenou branou a dívá se ven. Pořád prší.) A bavíš se hodně s Lydií? (zeptá se a stále se dívá ven)

*Taktiež sa pozrie tým smerom ako Aiden a vidí,že vonku stále husto prší. Prikývne,keď sa spýta na Lydiu a usmeje sa.*Áno,bavím. Je to jedna z mojich mála kamarátok. Ale je asi najnormálnejšia z toho čo poznám.*Pousmeje sa a pozrie sa naňho.*Nevyzerá to,že to len tak prestane.*Okomentuje počasie vonku a trochu si povzdychne.*Nie je ti ešte zima? Ja už budem v pohode a nechcem,aby si mi tu zamrzol.*Vyzlečie si jeho bundu a načiahne k nemu ruku,aby si ju zobral.*

(Přikývne a pousměje se) Vypadá křehce, ale v těžkých situacích si umí docela dobře poradit (vzpomene si na to jak zjistila, že vlkodlaci existují.) Asi ne, budeme pak muset jít bloudit v tom dešti (usměje se. Když se ho zeptá jestli mu je zima jen zakroutí hlavou, podívá se na ní a když mu vrací bundu rukou ji jemně odstrčí) Nech si ji, mě je teplo (další výhoda být vlkodlakem. Pořád ho hřeje vlk a není mu taková zima. Chvíli se na ni dívá a nakonec mu to nedá a zeptá se) Věříš na vlkodlaky? (usměje se)

Tak to je dobre. Lydia sa proste vie vynájsť.*Pokrčí plecami a usmeje sa. Nepozná ju tak dobre,ale už si to všimla. Je proste úžasná a dobre sa oblieka. Ale stále nechápe ako robí to,že po nej všetci idú.*Nato sa teda teším.*Ironicky prehodí a zasmeje sa. Nevadí jej to,ale radšej by sa tomu vyhla. No kým to prestane,môže byť aj ráno a to dovtedy tu naozaj nehodlá čakať.*Teplo? Tak to určite,musíš mrznúť.*Načiahne k nemu druhú ruku,pričom sa dotkne tej jeho,ale vôbec nie je studený. Skôr z neho ide teplo. Stiahne ruku k telu a prekvapene naňho pozrie.*Na vlkodlakov? Naozaj? Nie,tomu neverím.*Zavrtí hlavou a tiež sa naňho usmeje. Naozaj sa jej občas pýta na divné veci. Vlkodlaci predsa neexistujú,je to jedine vo filmoch.*

Jo já taky (řekne ironicky a usměje se, stále se dívá před sebe a když se ho Allison dotkne ucukne a podívá se na ni. Pak se usměje a pokrčí rameny když řekne, že na vlkodlaky nevěří) Jak myslíš (odmlčí se) Tak co mi o sobě povíš pěkného Allison? (nadzvedne jemně obočí a usmívá se)

*Je trochu divné,že nie je ani trochu studený,ale asi to zvláda lepšie ako ona. Síce už jej je teplejšie,ale stále to nie je najlepšie. Hlavne keď má na sebe len premočenú košeľu a pod tým krátke šaty.*A ty mi chceš povedať,že na vlkodlakov veríš?*Zasmeje sa a nadvihne obočie. Ak áno,tak bude dosť prekvapená.*Čo by si také chcel počuť? Nemám o sebe moc čo rozprávať.*Pokrčí plecami a pousmeje sa,pričom sa pozrie von,do dažďa.*

(Pokrčí rameny) Možná jo, možná ne (usměje se na ní, proč by jí to měl říkat, to nechá na Scottovi.) Nevím, cokoliv (odstoupí od brány a začne se procházet kolem dokola v hale, nebaví ho jen tak stát. Ten déšť ho už začíná štvát. Jak pořád bubnuje do té staré budovy, tak se to dost rozléhá a někdy to jeho uším je dost nepříjemné. Začne se soustředit, aby všechny zvuky nevnímal tak hlasitě.)

To nie je žiadna odpoveď.*Prevráti nad tým očami,ale potom sa usmeje. Vždy jej dá neurčitú odpoveď a to neznáša. Začne niečo hovoriť alebo sa jej niečo spýta,ale potom jej to nechce vysvetliť. Otočí sa naňho,keď sa tam začne prechádzať a len ho tak sleduje.*Pred pár týždňami som sa sem presťahovala,ale zatiaľ som nechodila do školy. Potrebovala som byť len nejaký čas doma. Vôbec som do tohto mesta ísť nechcela,ale nemala som na výber,rodičia na tom trvali. Vlastne ani neviem prečo som sem nechcela ísť. Možno to je kvôli tomu,že som si musela nájsť nových priateľov. Nie som moc spoločenský typ a...nikdy som sa moc s nikým nebavila. Neviem,či môžem vôbec niekomu dôverovať,ale teraz sa snažím byť milá a začať sa s niekým baviť.*Rýchlo povie,prejde k nejakej veľkej krabici a posadí sa na ňu.*Prečo si ty vlastne v Beacon Hills?

(Poslouchá ji, ale nedívá se na ni. Přikyvuje, když mu vypráví svůj příběh. Pak se zastaví a podívá se na ni) Mě teda nepřijdeš jako nespolečenský typ (usměje se, když se ho zeptá proč přijel on, tak vlastně ani neví co má povědět. Říct pravdu nemůže. Pokrčí rameny a usmívá se) Ani nevím, s bratrem jsme se často stěhovali a zrovna nám padlo do oka tohle místo tak jsme se tady nastěhovali (usměje se, všiml si, že venku už není takový slejvák, takže by se mu už neřídilo tak špatně v tom dešti.) Nepojedeme už? Je celkem pozdě (usměje se a rozejde se k motorce)

Snažím sa. Ale naozaj nie som.*Pokrčí plecami a pousmeje sa. Celkovo jej príde,že v tomto mesta sa nejak zmenila. Baví sa s viac ľudmi,zaujíma sa o chalanov,čo sa jej moc nepodobá. Nikdy sa o to nejak moc nepokúšala. Keď jej povie,to o ňom iba prikývne. Vyzerá to,že sú len oni dvaja,bez rodičov. Ale nato sa ho radšej nebude pýtať.*Jasné.*Zoskočí z krabice a vydá sa smerom von z budovy,k jeho motorke.*

(Vezme helmy, jednu podá Allisona tu druhou si nasadí. Nasedne na motorku a když si sedne i Allison, rozjede se. Měl štěstí a narazil na uličku, kterou zná. Vydal se tedy po ní.) Kde bydlíš? (zeptá se hlasitě, aby ho slyšela)

*Konečne sa dostanú na nejaké miesto,kde to pozná a nadiktuje mu adresu. Rukou mu ukáže na ulicu,ktorou sa tam ide a ďalej nič nehovorí. Stále dosť prší,ale už nie tak,ako predtým.*

(Rozjede se ulicí, kterou mu ukáže chvíli jede a pak ukáže na jeden barák, který vidí na té ulici) To je on? (Když Allison řekne, že jo tak tam zastaví.)