Benzínka

Benzínová stanica s menším obchodom.

*Přijel s autem na benzínku a zastavil vedle jedné pumpy. Vystoupil z auta a okolí si moc nevšímal. Vzal tankovací pistoli a začal tankovat. Přitom sledoval displej, kde se neustále zvyšovala cena, a zároveň přemýšlel nad tím vlkodlakem.*

*Zastaví auto vedľa jednej pumpy s benzínom a vytiahne a pre istotu vytiahne kľúče, ktoré si hodí do vačku saka. Pomaly vystúpi z auta a zoberie jednu páku na tankovanie, pričom roztvorí otvor na benzín naboku auta a vloží páčku dnu. Už len sleduje čísla na menšej obrazovke, ktoré pomaly rastú a čaká, kým sa jej bude zdať, že to stačí. Akonáhle dotankuje, tak sa nahne do auta po kabelku s peňaženkou, pričom si pri popravovaní sukne všimne tmavý ťahavý fľak na rukáve jej saka.* Do kelu! *Zakľaje a vyberie si servítky, ktorými sa ho snaží trochu strieť, ale má to len ten efekt, že sa ešte viac rozšíril. Povzdychne si, zamkne auto a ide dnu zaplatiť. Aj tak sa chcela ísť domov prezliecť, ale vážne netuší či to vyperie tak, aby to nezanechalo žiadne stopy.*

*Jakmile se na displeji objevilo číslo, které mu vyhovovalo a uklidil tankovací pistoli. Všiml si, že tam přijela ještě nějaké žena, ale nevěnoval jí moc pozornosti. Díval se do země a s ruakama v kapsách šel dovnitř zaplatit. Nebylo tam moc lidí, takže byl prakticky hned na řadě. Zaplatil za benzín a pak šel zase ven k autu. Šel stejným způsobem jako předtím, díval se do země a tak se stalo, že když vyšel ven, tak se srazil ve dveřích s tou ženou, která šla dovnitř a kterou skrz dveře neviděl. Zrovna na téhle benzínce neměli průhledné dveře, jako bývá zvykem.* Ou... pardon. Nějak jsem vás neviděl.

*Namiesto sledovania smeru kam kráča sa vnútorne rozčuľovala nad svojou nešikovnosťou. Oblečenie, ktoré má na sebe nebolo práve z tých najlacnejších, ale nosila to len na výnimočné príležitosti a ich rodina si to predsa len dovoliť mohla. Ako sa snažila vyloviť z kabely peňaženku, tak zrazu do niekoho, kto práve vychádzal von z dverí, zľahka narazila. Chcela sa rýchlo ospravedlniť a ísť ďalej, ale predbehol ju mužský hlas. Sprudka vystrela tvár, pričom mu konečne videla do tváre.* To je v poriadku...*Povie po pár sekundách, akonáhle si uvedomí, že naňho bez slova hľadela.* Asi mám nejakú výnimočnú schopnosť neviditeľnosti. *Odsekne s prižmúrenými očami, keď si všimne viac-menej nepriehľadné dvere pár centimetrov za ním.* Prepáčte a moja chyba...*Vydýchne nakoniec, keďže keby sa dívala viac pred seba ako do kabelky, tak by sa mu najskôr vyhla. Obíde ho a ide dnu zaplatiť.*

No, já bych spíš řekl, že to byla moje chyba, protože jsem koukal do země a ne před sebe... Ale možná to můžeme svést na ty neprůhledné dveře, ať se nějak dohodneme. *Poznamenal a potom uhnul stranou, aby ho mohla obejít a pokračovat v cestě dovnitř. Jenže když pak procházela kolem něho, tak si všiml, že má trochu špinavý rukáv.* A mimochodem máte trochu špinavý rukáv. *Informoval ji, protože netušil, že už o tom ví. Chystal se pak odejít, ale pohledem přejel přes pult s bagetama a napadlo ho, že když už je tady, tak by si rovnou mohl koupit snídani. Zařadil se proto znovu do fronty. Sice tu frontu stojí podruhé za krátkou chvíli, ale stejně nemá dneska dopoledne, co dělat.*

Vážne si cením vašeho upozornenia, ale všimla som si to aj sama.* Prenesie ešte keď ho obíde, pričom jej pripomenutie viac-menej zničeného obľúbeného saka vyvolá podráždený výraz na tvári, tak si potichu povzdychne a spojí pery do úzkej línie. Postaví sa sa do fronty, ktorú tvoria ešte dvaja ľudia pred ňou a konečne sa jej podarí z kabelky vyloviť peňaženku, ktorú neobsahuje žiadna hotovosť, len kreditná karta. Akonáhle sa dostane konečne pred pokladňu, tak ju prosto podá predavačovi a čaká, kým si z nej stiahne hotovosť za natankovaný benzín. Akonáhle sa však mužovi pred ňou objaví na tvári skľúčený výraz, tak mierne prižmúri oči a sleduje ako po pulte posúva kartu smerom k nej.* Je mi to ľúto, ale musel sa vyskytnúť nejaký problém. Ste si istá, že nie je náhodou zablokovaná? *Spýta sa jej predavač.* Mierne pootvorí ústa a pokrúti hlavou.* Jasné, že je zablokovaná...Normálne si dávam blokovať kreditné karty, aby som nemohla zaplatiť za benzín. *Prenesie sarkasticky.* Včera som s ňou platila v štyroch obchodoch a vy mi chcete povedať, že to nefunguje? *Nadvihne obočie a zhrabne ju zo stola, pričom si ju hodí do kabelky.* Tak to mám dnes benzín zadarmo...*Pokrčí plecami.*

*Když mu oznámila, že o tom ví, tak už to dál neřešil a prostě si stoupnul do fronty. Ani té její podrážděnosti moc nevěnoval pozornost, měl svých starostí dost. A tak tam stál za ní, opět ponořený do svých myšlenek a čekal, až se dostane znovu na řadu. Trochu zpozorněl a poslouchal, jak řeší problémy s kartou. Poté, co se zmínila o benzínu zadarmo se podíval přes její rameno na toho prodavače, kterého dost naštvalo to slovíčko zadarmo a blížil se pravděpodobně nějaký jeho záchvat vzteku. Napadlo ho, že by mohl té ženě před sebou pomoct dřív, než ji ten chlap v záchvatu vzteku zabije.* Kolik to dělá? *Zeptal se klidným a trochu chladným hlasem, čímž v podstatě naznačil, že by to zaplatil.*

Nič nie je zadarmo, slečna...*Zamračí sa na ňu muž za pultom a prepaľuje jej do hlavy dieru. Otrávene pokrúti hlavou nad jeho pohľadom. Asi sa predsa len zmýlila.* (Chudák Allison...) *Pomyslí si sucho nad tým, ako ju uisťovala, že ľudia v malých mestách sú priateľskí. Ak by ten chlap bol aspoň trochu gentleman, tak by to zaplatil rovno za ňu alebo jej navrhol aspoň nejakú dohodu, ale toho by sa tu nedočkala. Vážne mu momentálne mala chuť obúchať hlavu o pult. Už-už by vyťahovala mobil, že zavolá Chrisovi, aby to prišiel vybaviť, keď začuje mužský hlas za ňou. Zdá sa jej, že ho už niekde počula, tak sprudka otočí hlavu do zadu a všimne si muža, do ktorého narazila a o ktorom si myslela, že už dávno odišiel. Keď sa dovtípi, že prakticky navrhol, že to zaplatí, tak len pokrúti hlavou a mierne pootvorí ústa.* Vážne ďakujem za ochotu, ale to neprichádza do úvahy. *Uhne od pultu, aby ho zbytočne nezdržovala a vytiahne z kabelky mobil, pričom sa pozrie nenávistne na predavača. Chris má určite kopec iných starostí, ako behať na benzínové pumpy a platiť za ňu.*

*Zdálo se, že prodavači bylo jedno, co řekla, protože jakmile spatřil šanci, že dostane ty peníze, tak mu ochotně řekl cenu za ten její benzín. Jakmile ustoupila Darcy stranou, tak přistoupil blíž k pultu.* Zaplatím to za ní. *Vytáhl z kapsy peněženku a položil na stůl pár bankovek.* A k tomu chci tu bagetu. *Ukázal na jednu bagetu a prodavač mu ji podal. Poté mu ještě vrátil drobné a pak už ustoupil od pultu, aby mohl přijít další. Podíval se na Darcy snažíc se dovolat někomu.* Pokud vám nějak vadí, že jsem to za vás zaplatil, tak to můžete brát jako půjčku.

*Než stihla nájsť Chrisovo číslo, tak Derek stihol vyložiť peniaze na pult. Chcela povedať, že si to vyrieši sama a že nepotrebuje, aby za ňu niekto, koho ani nepozná, niečo platil, ale akonáhle k nej pristúpil s tým, že to môže brať ako pôžičku, tak si zahryzla do jazyka a mierne vystrela tvár, pričom si potichu povzdychla.* Ďakujem...*Povie tak trochu potichu, keďže celá tá situácia jej bola dosť nepríjemná.* A možno to teraz bude znieť vážne zvláštne, akože sa snažím zistiť, kde bývate, ale ak to mám brať ako pôžičku, čo je jediná alternatíva, s ktorou sa vyrovnám, tak by mi vážne pomohlo, ak by ste mi povedali, kam vám mám presne poslať úhradu alebo číslo vášho bankového účtu. *Pokrčí neurčito plecami.*

No, bydlím trochu dál od města. Ale když pojedete po hlavní na západ a kousek před koncem města narazíte na takovou lesní cestu, po které se vydáte a pak už jen jedete pořád rovně, tak se nakonec dostanete k domu, kde bydlím. *Popsal ji stručně cestu k sobě. Uvažoval přitom, jestli ji nevaruje, že je ten dům v dost špatném stavu.* Bohužel k nám pošta moc nechodí a nejsem si jist, jestli by vůbec někdo přišlo, kdybych vám dal svoji adresu a vy byste to poslala poštou... Možná to bude tím, že nemám poštovní schránku.

*Uprene ho počúva, keď jej začne opisovať cestu. Čakala skôr ulicu a číslo domu, ale akonáhle povedal, že býva trochu ďalej od mesta a začne hovoriť o nejakej lesnej ceste, tak jej dôjde, že o ulici sa tu nedá rozprávať a číslo domu by jej veľmi nepomohlo.* Tak to sa najskôr pôjdem dnes alebo zajtra prebehnúť po lese. *Aj tak premýšľala nad nejakým kondičným cvičením. Chcela sa ho spýtať, ako presne platí účty, keď mu nechodí pošta a nemá dokonca ani schránku, ale vážne to nebola jej záležitosť.* A ak by som vás nezastihla, tak vám to nechám pred dverami pod rohožkou, máte rohožku, že áno? *Spýta sa ho.*

No, abych pravdu řekl, tak nemám. *Odpověděl jí a podrbal se přitom trochu na hlavě.* Ono ten dům celkově není v moc dobrém stavu a spousta věcí tam chybí. Například ta rohožka. Ale pokud nebudu doma, tak klidně mužete vejít dovnitř a peníze nechat někde uvnitř. Nikdy nezamykám... ono tam stejně není co ukrást. *Pokrčil rameny.*

Oh...*Vydýchne, pričom s mierne ohrnutou spodnou perou kývne hlavou. Nepripadá jej ako niekto, kto by musel žiť v polorozchátranom dome niekde v lese, ale to bola ďalšia z vecí, ktorá vážne nebola jej starosť. Mohla byť vlastne rada, že sem nemusela ťahať Chrisa a vyriešilo sa to tak rýchlo.* Tak si aspoň budem istá, že som tam správne, keď to nájdem. *Mierne sa pousmeje.* Vážne prepáčte, nechcela som vás ešte aj zdržovať. *Povie, keď si uvedomí, že určite má na práci aj lepšie veci, ako stáť tu s ňou a preberať zariadenie jeho domu, pričom od neho mierne odstúpi a hodí si mobil do kabelky.*

Nic se nestalo... popravdě teď stejně nemám co dělat. *Pokrčil rameny.* Ale vy asi budete mít něco na práci, takže se uvidíme později při předavce peněz. *Pousmál se, což bylo poprvé za dnešek, kdy se nějak usmál. Její ustoupení si vyložil jako výzvu, že už muže odejít.* Takže zatím naschledanou. *Kývl a pak se obrátil k odchodu. Vyšel ven a venku nasedl do svého auta. Rozjel se někam pryč.*

*Jediné, čo teraz mala na pláne bolo pokúsiť sa zbaviť fľaku na rukáve saka a naštudovať si nejaké podklady, ktorý jej dal riaditeľ do školy. Vedela, že dnešok bol oproti zajtrajšku ešte malina a vážne jej pomaly začínala chýbať Kate.* Určite...Takže, zatiaľ *na chvíľu sa odmlčí,*a pekný zvyšok dňa. *Dodá ešte rýchlo, pričom sleduje jeho vzďalujúci sa chrbát. Pravdou bolo, že vážne nevyzeral najhoršie, ale vážne mala aj lepšie veci, ako je rozmýšľať nad nejakým cudzincom, ktorý jej zaplatil benzín. Ešte raz sa pred odchodom pozrela na predavača a prebodla ho pohľadom. Tak sem už tankovať rozhodne nepôjde, aj keby kvôli tomu mala jazdiť do iného mesta. Keď vyjde von a ide k autu, všimne si práve odchádzajúce čierne Camaro, pričom si je istá, že v ňom sedí práve on.* Takže muž s takým autom žije v rozpadnutom dome bez rohožky a poštovej schránky. *Komentuje pre seba, pričom pokrúti nechápavo hlavou a tiež nasadne do auta. Vyrazí samozrejme domov.*

(Jeli přes celé město a po chvíli zjistil, že vlastně nemá tušení kde je a ještě k tomu mu dochází benzín. Naštěstí v dálce uviděl benzínku tak zajel tam. Zastavil a sundal si helmu. Snažil se vypadat jako, že ví kde je a jak se dostat zpátky.) Menší přestávka, musím natankovat (usměje se a čeká až Allison sleze z motorky.)

*Vezú sa cez celé mesto,boh vie kam a vtom zastaví Aiden na benzínke. Dá si dole helmu a podá mu ju.*Jasné. Ja pôjdem zatiaľ dovnútra.*Ukáže rukou na dvere,usmeje sa a ide dovnútra. Chce si nájsť niečo jesť. Najlepšie sladké. Nejaké cukríky. Prechádza sa po obchode a niečo hľadá.*

(Vezme si od ní helmu a obě helmy zavěsí na řídítka. Přikývne a dívá se za ní jak jde dovnitř. Pak začne tankovat. Natankuje skoro do plna a pak už jde jen zaplatit. Vejde dovnitř a jde za Allison) Tak co si chceš koupit? Zaplatím ti to (usměje se)

*Prehrabáva sa v sladkostiach a nakoniec si vyberie nejaké cukríky. Pozrie sa na Aidena ktorý stále tankuje a tak sa tam ešte chvíľu prechádza medzi jedlom. Keď sa pri nej zjaví,tak mu zamáva cukríkmi pred očami ako nadšené dieťa a usmeje sa.*Nemusíš mi to platiť. To je v poriadku.*Mávne nad tým rukou a vydá sa sama pomaly k pokladni.*

(Usměje se nad tím jak předním začne mávat sladkostmi. Když se rozejde k pokladně, svými rychlými reflexi ji ty sladkosti vytrhne z ruky a postaví se k pokladně. Zaplatí to a ještě i ten benzín. Pak vezme ty sladkosti a s úsměvem se otočí k Allison. Podá jí je) Tady máš (usmívá se, pak se rozejdou ven) Můžu mít otázku? (zeptá se Allison, zajímalo by ho jestli ví o Scottovi, že je vlkodlak, viděl ji totiž jak se s ním dost baví. Samozřejmě, že nemá v plánu se jí na to přímo zeptat ale oklikami nikomu neublíží.)

Hej!*Naštvano naňho pozrie keď jej zoberie tie sladkosti,keďže trvá na tom,že to zaplatí,ale nakoniec sa zasmeje. Počká ho a následne si cukríky zoberie.*Ďakujem.*Pousmeje sa,hneď si ich otvorí a spolu vyjdú von  z benzínky.*Samozrejme. Pýtaj sa čo chceš.*Prikývne,hodí si pár cukríkov do úst a načiahne k nemu ruku,čím ho ponúka.*Dáš si?

Ne děkuji nechci (usměje se, jdou k jeho motorce) Víš, všiml jsem si, že se hodně bavíš se Scottem (podívá se na ni a pousměje se, zastaví se u své motorky.) Znáte se už dobře? Myslím tím.. (odmlčí se, snaží se najít ty správné slova) myslím tím, jestli si o sobě navzájem říkáte všechno (zadívá se na ni)

*Iba pokrčí plecami nad tým,že nechce a usmeje sa. Aspoň jej toho viac zostane. Aj naďalej do seba pchá cukríky a pritom ho počúva.*No hej bavím.*Prikývne,pousmeje sa pri myšlienke na Scotta a tiež sa zastaví,pričom sa postaví oproti nemu. Nevie presne čo má teraz na mysli a čo by také o Scottovi mala vedieť,keď sa tak pýta.*Tak povedala by som,že ani nie. Bavili sme sa pár krát,ale nikdy som sa o ňom nič moc nedozvedela.*Zasmeje sa a zavrtí hlavou. Je pravda,že má pocit ako keby spolu už chodili,ale absolútne nič o ňom nevie. Jedine to,ako sa volá a že mu nejde matika.*A nehovoríme si všetko. Skôr nič osobné. Ale...Prečo ťa to zaujíma?*Nadvihne obočie a hodí si do úst ešte pár cukríkov.*