*Je doma a sedí u stolu. Lžíci prohrabuje jídlo, které má před sebou. Sice se nudí, ale co má dělat.* Kiro? Proč nejdeš ven a neseznamuješ se? *Poví jí táta, tak mu odpoví* Možná.. že vám chci dělat společnost.. *dál se prohrabuje v jídle lžíci. Když začne na ní znovu mluvit, tak už se na něho podívá* Měla by sis jít ven hledat přátelé.. *Kira povzdychne a poví* Nevím co to se mnou je. Doma jsem měla spoustu přátel.. *když jí máma dá ruku na ruku, tak se na ní spíš jen pousměje* půjdu nahoru *poví, zvedne se a odejde do svého pokoje. Když tam přijde, tak si lehne na postel a vydechne. Po nějaké době co leží si řekne, že by se šla projít. Zvedne se a jde pryč z pokoje směrem ke dveřím.* Jdu ven.. *poví rodičům. Doufá, že budou rádi. Jde směrem k rezervaci*