Beacon Hills High School

*Mierne sa uškrnie, keď si Allison všimne, že zaregistroval jej pohľad na jeho kamaráta a radšej sa odvráti. Mierne našpúli pery a vyloží si učebnice z ruksaku, ktorý má pohodený na zemi vedľa seba, na lavicu, pričom sa pozrie na okrúhle hodiny, ktoré vysia pár metrov pred ním na stene. Vlastne odpočítavajú posledné sekundy, než sa rozozvučí hlasný zvonček a do triedy presne na čas vletí učiteľ so zamračeným pohľadom na tvári, ktorý jasne svedčí o tom, že sa dnes bude buď písať test alebo bude vyvolávať žiakov k tabuli.* (No a je po pozitíve dňa...) *Pomyslí si zamyslene, pričom si opakuje, aby s učiteľom nenadviazal žiadny očný kontakt.*

(Už už mu chce něco odpovědět, když v tom na poslední chvíli vletí do třídy Jackson a za ním v závěsu Ethan. Jackson si sedne na své obvyklé místo a ani se na Lydiu nepodívá. Přisuzuje to tomu, že je opravdu pár sekund před zvoněním a Harris je opravdu vždy dochvilný. Za kluky vejde do třídy i pan Harris, který se přísně postaví k tabuli a začne vykládat látku. Lydia tedy jen na Aidena pokrčí se semknutými rty rameny a začne se věnovat Harrisovi.)

*Po príchodu učitele do třídy zaměřila svoji pozornost na něj a poslouchala jeho a jeho uvodní povídání. Potom si učitel všiml, že má ve třídě nějaké nové tváře a to se pravděpodobně rozhodl spojit se svojí náladou na zkoušení.* A vidím že tady máme nějaké nové tváře, takže si slečny rovnou vyzkoušíme. *Protočila nad tím oči, zvedla se ze svojí předposlední lavice a přešla až dopředu. Vzala do ruky křídu a čekala, jaký příklad jí učitel nadiktuje. Moc se s tím nestresovala, matiku měla ráda a popravdě jí bylo jedno, jaké bude mít známky.*

*když najednou uslyší hlasitý zvonek,tak se bolestivě zatváří a skorobaž vykřikne* au... *chytne se za uši. Když zvonek přestane,tak si dá ruce z uší pryč a podívá se na Stilese. Když uvidí nějakou holku u tabule,tak na ni zustane zírat a má takový divný pocit*

(S úsměvem čeká na její odpověď, pak se podívá stejným směrem jako ona a uvidí Ethana.. opět jeho nedochvilný bratr. Kývne na něj a Ethan si sedne za něj, kde je volné místo. Ještě se otočí na Lydii, ale ta už poslouchá učitele.. ani pořádně nezaregistroval, že už přišel do třídy. Otočí se tedy na tabuli a dívá se na ni. Poslouchá jen na půl ucha, nepřijde mu to zajímavé.)

*Trochu vystrašene pozrie na učiteľa,keď povie,že by si mohol nové tváre vyskúšať. Keď uvidí ako sa na ňu pozerá,snaží sa tváriť nenápadne,ale to očividne moc nepomohlo. Pomaly sa postaví z miesta a neisto sa blíži k tabuli. Chvíľu tam len tak stojí a potom si zoberie do ruky kriedu pričom sa zhlboka nadýchne. Z matiky nevie vôbec nič,takže to pre ňu skončí asi ďalším trapasom pre tento deň.*

(Když jí přestane pohled na toho suchara Harrise bavit, začne pohledem hypnotizovat Jacksona. Stále mu kouká do zad, ale on se neotočí. Harris si toho všimne.) Slečno Martinová, byla byste tak laskavá a věnovala mi trochu své pozornosti? Já vím, nejsem kapitán lacrossového týmu a už vůbec nejsem váš přítel, ale mohla byste dávat pozor. Pojďte k tabuli. (Lydia zrudne jako rajče a raději se tedy zvedne a jde k tabuli. Harris jí nadiktuje nějakou rovnici a ona ji musí vyčíslit. Když to udělá a je to správně, čímž si byla jistá ještě předtím, než jí to Harris odsouhlasil, šla si sednout a zabořila pohled do knížky.)

*Keď učiteľ vyvolá k tabuli obe nové žiačky ako milé privítanie, tak len pretočí očami a tvári sa, že namáhavo prepočítava príklad, ktorý obom učiteľ stihol nadiktovať. Bola to nejaká rovnica, ktorá mu zabrala nanajvýš pár sekúnd. Matematika v škole vážne nebola jeho slabinou, to bol skôr telocvik. A tie prekliate tréningy. Stále nechápal, ako je možné, že práve niekto tak talentovaný musí sedieť na lavičke a tým niekým talentovaným myslel samozrejme seba. Zrazu začul Scottov tichý výkrik, pričom k nemu sprudka zvrtol tvár a pokrúti hlavou.* Čo blbneš?! *Mierne nadvihne obočie.* To tak túžiš, aby ťa vyvolal tiež? *Snažil sa tíšiť, aby to učiteľ nezaregistroval.*

*sleduje celou tu dobu tu dívku u tabule ze které má divný pocit. Když v tu chvílu,ale uslyší Stilese,tak se na něho rychle otočí a udiveně se na něho díva* a ty jsi to snad neslyšel?! *snaží se mluvit potišeji*

(Předstírá, že dává pozor. Když učitel vyvolá k tabuli Lydii, pro sebe se usměje. Když uvidí s jakou rychlostí ten příklad vypočítala usměje se ještě víc. Nejenže hezká, ale dokonce chytrá. Nejlepší kombinace. Dál řeší rovnici, kterou jim zadal. Chemii nikdy neměl moc rád.. vlastně ji nesnášel. Nikdy mu nešla. Nakonec příklad úspěšně vypočítá.)

*Během zazvonění zaslechla ten vlkodlakův tichý výkřik. Jí to nepřišlo tak hlasité, protože už se stihla s vlkodlačím sžít, tak nechápala, co vyvádí. Nedošlo jí, že to je tím, že je v tom nový. Navíc se pak už věnovala příkladu. Připadal jí jednoduchý, měla ho vypočítaný do minuty. Jakmile skončila tak otočila hlavu a koukla se vedle na tu holku, která vypadala bezradně a moc se jí to nedařilo. Přejela pohledem ten příklad a pak se podívala na učitele, který k nim stál zrovna zády a svůj pohled akorát upíral na Scotta a Stilese, kteří se bavili. Nejspíš se je chystal zrovna napomenout. Využila toho a naklonila se k Allison.* Použij vytýkání a pak to sečti a x přehod na druhou stranu. Vyjde ti, že se x rovná 22. *Zašeptala a pak odložila křídu a kráčela zpátky do své lavice.*

*Len tak tam stojí s kriedou v ruke a pozerá sa nechápavo na tabulu. Ako toto môže niekedy niekto vypočítať? Je tam na ňu až moc čísel a moc písmen. Pozrie sa na dievča vedľa nej ktoré už dávno rovnicu vyriešilo.*Ďakujem.*Potichu povie a nadšene sa usmeje. Rýchlo všetko napíše na tabulu,položí kriedu a rýchlo prejde späť k svojej lavici. Sadne si,trochu sa zošuchne nižšie aby už nebola šanca,že si ju všimne.*

(Takovou podpásovku od Harrise nečekala. Cítí pohledy svých spolužáků. Na Jacksona se už raději nepodívá. Rozhodla se, že tiše přetrpí celou hodinu. Tohle jí dneska opravdu stačilo. Raději bude dávat pozor nebo se tak bude alespoň tvářit. Dělá si poctivě zápisky, i když už vlastně tohle všechno zná.)

*Nechápavo prižmúri oči.* Jasné, že som to počul...Ale rozhodne ma ten zvuk nijako neudrel. *Komentuje to jeho hlasné "au", keď zrazu dostane pocit, že sa nejako stiahol vzduch v triede a nie všetko je tam, kde bolo pôvodne. S nevinným úsmevom sa otočí priamo k rozčúlenému matikárovi, ktorý ho prepaľuje pohľadom.* Ak máte čo povedať, tak sa s tým podeľte s celou triedou, Stilinski. *Sykne podráždene.* Alebo si to nechajte láskavo na prestávku! *Dodá ešte červenejší, než bol predtým, ak je to teda vôbec možné.* Vlastne ide o to, že tu Scott má nejaké ušné problémy...*Kývne hlavou ku svojmu kamarátovi.*...ale máte pravdu, žeby bolo asi lepšie to nerozoberať na vašich vážne prínosných hodinách. *Pokrčil plecami.*

*podiva se na profesora když osloví Stilese. Chvilku ho poslouchá,ale když něco začal mluvit Stilestak se na něho otočil a vyjeveně na něho zírá*

*Sleduje ako sa rozpráva profesor so Stilesom a nakoniec sa hlasno zasmeje,pričom zavrtí hlavou a usúdi,že to bolo až moc nahlas. Radšej sa znovu začne tváriť,že tam nie je a sleduje dianie v triede.*

*Usadila se ve svojí lavici v předposlední řadě a pak se podívala na Stilese, jak něco dohaduje s učitelem. Došlo jí, že asi mluví o tom vlkodlakovi, který se asi jmenuje Scott.* (Vlkodlak s ušními problémy? Co to mele?) *Nakrčila trochu čelo, ve snaze to pochopit. Stále ji nedocházelo, že ten kluk nemá o ničem tušení.*

*Pozrie sa na Scotta, keď zaregistruje jeho pohľad, tak len nevinne pokrčí plecami, akoby sa ho to ani netýkalo a pozrie sa späť na červeného učiteľa.*Ste si istý, že sa nechcete napiť? Prejavy dehydratácie sú vážne očividná záležitosť a je tu riziko rozvratu minerálovému metabolizmu, riziko zlyhania ľadvín,...*Začne koktať, keď učiteľ zdvihne ruku a ukáže prstom k dverám.* Stilinski, von z mojej triedy! A máš neospravedlnenú hodinu...*Dodá, akoby to už nebolo jasné a prejde opäť k učiteľskému stolu. Stiles sa rozhliadne po triede a zamračí sa na Scotta. Vážne vyhodenie z triedy nebolo práve to, čo chcel docieliť a za všetko môže jeho najlepší priateľ, ktorému vadí školský zvonček. Povzdychne si, hodí učebnice do ruksaku, ktorý si prevesí na plece a pomaly vyjde von z triedy, pričom sa už neohliada za seba. Zavrie za sebou dvere a prejde chodbou ku svojej skrinke, kde skĺzne na zem a oprie sa o plechové dvierka. Z nudy sa začne hrať na mobile.*

*když začne Stiles blekotat něco o pití,tak převrátí očima. Když Stilese ale učitel vyhodí pryč z jeho třídy,tak nevině pokrčí rameny a trochu se musel zasmát,že vyhodil Stilese*

*Ešte raz sa zasmeje keď ho profesor vyhodí z triedy a znovu svoj pohľad zamiera na Scotta. Má také šťastie,že sedí pred ňou a nevidí,že ho stále pozoruje. Bolo by to až príliš divné. Hlavne keď sa ani nepoznajú,on nemá ani tušenia kto je. Divná neznáma,ktorá ho zrazila. Fakt dobré.*

*Ušklíbla se nad tím, jak se bavil ten kluk s učitelem. Docela obdivovala jeho odvahu, takhle otevřeně si utahovat z učitele. Jenom pak litovala, že ho pak vyhodil učitel ze třídy. Představení tak skončilo a nastala nuda, když jim začala učitel vykládat něco o Euklidových větách. Tohle stihla brát ještě na svojí staré škole, takže se nudila. Otevřela si proto sešit zezadu a místo, aby si dělala poznámky, začala kreslit tužkou přes celou stránku vlka. Kreslení vlků ji vždycky bavilo, ačkoliv si uvědomovala, že vlk může být podezřelí. Ale nepředpokládala, že by ji někdy někdo prohlížel sešit matematiky, aby zjistil, co je zač.*

(Každou chvíli mělo zvonit. Podívá se na Harrise, on jí taky věnuje pohled. Pak se raději otráveně odvrátí a začne si sklízet z lavice. Aniž by Harris ukončil hodinu ještě sám, tak se zvedne a odejde ze třídy ještě před zvoněním. Je naštvaná hlavně na Jacksona, že si jí nevšímal a ona to od Harrise potom hezky slízla. Nepodívá se ani na Jacksona, ani na Aidena ani na kohokoliv jiného a jde ke skříňkám, kde sedí osamocený Stiles. Zakroutí hlavou, když prochází kolem něj, zrovna zazvoní. Jde ke své skříňce a začne si vyměňovat věci.)

*celkem se tu bez Stilese nudí..prvně poklepává prsty o stůl,pak si vytáhne mobil a něco na něm dělá. Najednou se porozhlédne po třídě a uvidí nějakou holku něco kreslit do sešitu. Podle toho jak to kreslila to vypadal jako vlk,tak se trochu nahl,schoval si mobil a sledoval ji jak kresli až do konce hodiny. Když zazvonila,tak se zase trochu divně zaksichtil. Proč to je tak pronikavé? Začne si uklízet veči ze stolu do batohu.

*Keď si všimne Lydiu, tak sa rýchlo postaví a opráši si zadok riflí, čo bolo to najhoršie, čo na záchranu efektu mohol ešte urobiť. Keď pokrúti hlavou, tak ho to aspoň uistí, že si všimla jeho prítomnosť a za dnešok to môže považovať ako ďalší menší úspech od momentu, kedy s ním prehovorila. Možno bolo pravdou, že sa snažil až príliš, ale ako sa hovorí...Ak sa človek niečoho nevzdá, tak to nakoniec získa...Teda nehovorí sa to, ale aspoň mu to dodávalo nádej. Keď počuje zvonček, tak sa rozhodne, že pri skrinke počká na Scotta. Dnes mu prišiel nejaký divný...Najskôr to s tým vlkom a kusancom a teraz mu vadí aj zvonček. Mierne pokrúti hlavou a premýšľa, či už našli druhú polku tej mŕtvoli, ktorú včera hľadali v lese.*

*Kreslila si dál, učitele moc neposlouchala a nevšimla si ani pohledu Scotta. Až když zazvonilo, tak si sbalila svoje věci a společně s ostatními vyšla ze třídy. Na chodbě se zastavila a podívala se na svůj rozvrh, který si vyndala z batohu. Zjistila, že ted ji čeká dějepis, a zaroven si uvědomila, že ji chybí učebnice na dějepis. Pokrčila rameny a doufala, že se nějak bez ní obejde. Spíš potřebovala zjistit, kde je učebna. Rozhlédla se a zahlédla toho vlkodlaka.* Ahoj. *Oslovila ho.* Hele, mohl bys mi říct, kde najdu učebnu dějepisu?