Lydia Martin: (Vejde do učebny na hodinu chemie a usadí se na své obvyklé místo. Svoje učebnice si srovná na okraj stolku a čeká na zazvonění a příchod učitele do třídy. Sem tam pokukuje po Jacksonovi.)
Stiles Stilintski: *Väčšina študentov už je v učebni, ale on samozrejme mešká ako vždy. Tentokrát to ale nebola jeho chyba. Jeho najlepší a vlastne aj jediný priateľ bol pohryznutý vlkom, ktoré tu nežijú už vyše šesťdesiat rokov. Premýšľa len nad tým, či sa tu zbláznil on alebo Scott. Pomaly rozrazí dvere do učebne a pozrie sa po triede, či niekde náhodou neuvidí učiteľa. Následne si skontroluje digitálne hodinky na ruke a víťazoslávne sa pousmeje.* (Presne načas) *Pomyslí si spokojne a s úsmevom na perách prejde do miestnosti, pričom zabočí uličkou k laviciam. Väčšina si ho ani nevšimla, niežeby sa s ním niekto z nich nejako extra rozprával. Cestou k tretej lavici pri okne, kde bolo jeho stále miesto so stálym partnerom, ktorý sa občas mierne zakoktával, si nemohol odpustiť skoro každodenný rituál.* Ahoj, Lydia...*Prenesie s tým jeho príznačným tónom, keď kráča popri jej lavici, pričom mierne podvihne kútikmi úst. Niežeby si ho aj mohla nejako obzvlášť všimnúť alebo ho vnímať. Ale chudák chlapec si už zvykol. Avšak nádej v jeho srdci umiera posledná. Prejde až do krajnej rady, kde si zhodí z pliec svoj batoh, ktorý nestihol odložiť do skrinky a nechá ho spokojne sa váľať na nie práve najčistejšej podlahe. Dalo by sa tu hovoriť aj o neschopnosti ich upratovačiek, ak táto škola vôbec nejaké má, pretože ešte nevidel, aby tu niekto ,okrem chudákov študentov, niečo upratoval. Zamyslene si prejde jazykom po perách a pokrúti hlavou nad hlúposťami, ktoré mu behajú mysľou. Pohodlne sa oprie o stoličku, na ktorú si pred chvíľou sadol a nahne sa dozadu, tak že by si mohol pokojne vyložiť nohy na lavicu, ak by chcel.*
Lydia Martin: (Když se na ni Jackson ani neotočí a nejeví známky toho, že by se snad otočit měl a třeba se na ni jen polehku usmál, vzdá to zírání, zkontroluje hodinky a vidí, že má ještě opravdu dost času, vytáhne si svůj pilník a začne si upravovat svoje těžce pěstované nehty. Pak vešel do třídy Stiles. Jak jinak než hlučně, naprosto jeho styl. Na chvíli semkne víčka očí k sobě, než je zase otevře. Moc dobře ví, co teď přijde. Stilesovo věčné snažení. Když ji pozdraví, úspěšně ho ignoruje s pozvednutým obočím a opravdu pekelným soustředěním na svoje nehty. On od ní jistě nečekal ani nic jiného. Na jednu stranu ho litovala, že mu neprojevila alespoň špetku té náklonnosti ve formě pozdravu. Na druhou stranu, je to Stiles - synonymum slova nýmand. Když kolem ní prošel, jen si dál kontrolovala svoje nehty. Pak pilník uklidila, protože do třídy právě vstupoval učitel.)
Stiles Stilintski: *Po krátkej chvíli premýšľania nad úplne nepodstatnými a malichernými vecami si spomenie, že sa pomaly začína hodina a on by si mal aspoň prichystať učebnice. Ako sa tak zvrtne na stoličke, pričom sa nahne ku svojmu batohu, všimne si značne zaujatú Lydiu ako inak než samou sebou. Uškrnie sa a pár sekúnd ju kútikom oka pozoruje, pričom sa tvári, že v taške niečo hľadá. Učebnicu aj poznámkový blok z chémie má však hneď na vrchu. Vie, že u nej nemá šancu, ale toľko sa snažil, že už s tým len z princípu nechce prestať. Vidí v nej niečo, čo ho proste ťahá k sebe a nie je to len tým výborným vzhľadom, samozrejme, bola to istá prednosť. Rýchlo si z batohu vytiahne učebnicu, položí si ju pred seba na stôl a otvorí, pričom sa tvári, že si číta novú látku o nejakých jedovatých chemikáliách. Cíti sa ako keby niečo veľmi silné ťahalo nejakého muža za reťaz ku stĺpu, ktorý sa nie a nie pohnúť. Lydia bola samozrejme ten stĺp a on...Najskôr tá reťaz. Z úst sa mu vydrie tichý povzdych, keď si spomenie na to, že ešte stále chodí s tým šťastlivcom, Jacksonom, ktorý si ju ani nezaslúži.* Máš nejaké dôležité problémy, Stilintski, že nedávaš pozor na mojej hodine? Vieš, nič ma nemôže vytočiť viac, ako pocit, že ja sa tu namáham, aby som vám to aspoň z jednej desatiny narval do tých dutých mozgových blán a niekto ako ty tomu nejaví žiadnu pozornosť? *Začne sa rozčuľovať Mr. Harris, ktorý ich už dlhé, dlhé, fajn možno nie až tak dlhé, roky učí chémiu. Stiles k nemu rýchlo zdvihne pohľad, pričom úplne prepočul, čo mu teraz hovoril. Akoby sa prebral po zimnom spánku po vysvetlení všetkých bezpečnostných pravidiel jari.* Mohli by ste to prosím zopakovať, pán Harris? *Spýta sa ho opatrne, pričom sleduje ako učiteľovi pred ním červenie tvár.* (Tak to je zlé...) *Povie si v mysli.*
Lydia Martin: (Když začne pan Harris vykládat látku, tváří se velice zaujatě, i když po pravdě, vůbec ji nezajímá, co vykládá, protože tohle už dávno zná. Jakmile začne Harris nadávat Stilesovi, otočí se jeho směrem stejně tak, jako to udělali i další spolužáci. Stiles v tu chvíli ještě koukal na ni. Ona jen pootevře rty a povytáhne obočí, pak rty znovu semkne a zhluboka se nadechne. Stilesova obsese její osobou jde opravdu do hloubky. Možná se cítí trochu provinile, protože ona sama ví, že čím víc někoho ignorujete, tím víc se ten dotyčný snaží a ještě víc se noří do marných pokusů o připoutání pozornosti. Na druhou stranu, nemá Harrise ráda. Až moc si je jistý sám sebou. Je to arogantní debil, řekla by. Navíc, vytahuje se tu tím, jak je chce vše naučit a vtlouct jim látku do hlavy a ani neumí správně napsat rovnici reakce zmýdelňování. Pomalu se otočí na tabuli, kde je u jednoho vzorce místo CH3 napsané CH2. Když Stiles řekne, jestli by to mohl Harris zopakovat a ona vidí, jak Harris zrudnul, nejdříve protočí oči nad Stilesem, že si to ještě zhoršuje a pak se podívá na Harrise a sebevědomě a hlasitě, možná trochu triumfálně prohlásí)Pane Harrisi, v tom případě byste nás mohl začít učit správné vzorce, protože tu reakci máte špatně vyčíslenou. U zásadité hydrolýzy máte napsaný špatně jeden vzorec. (Ušklíbne se... Harris se na ni otočí.) Slečno Martinová, tohle považuji za opravdu nehoráznou drzost. Jsem váš učitel a tenhle tón si vyprošuji. Navíc je nemožné abych... (otočí se k tabuli a zarazí se, protože opravdu uvidí chybu ve svých výpočtech při vyčíslování. Jde to opravit.) ... No, stane se, že. Takže můžeme pokračovat dál. (Stilese si už ani nevšimne, zdá se zahanbený tím, že ho tu právě opravila studentka. Všichni ostatní stočí pohled od Stilese k ní. Teď si uvědomila, že by se na ni všichni mohli dívat nedej bože jako na šprta. A ona si chtěla udržet svoje dekórum vypiplané královny střední. Pokrčí rameny na všechny ty pohledy) Právě jsem to četla v učebnici. (Zašeptá do davu, ačkoliv to není pravda.)
