Beacon Hills High School

(Překvapeně nadzvedne obočí, tohle opravdu nečekal, ale pravděpodobně na to nechce jít tak rychle, tak nakonec přikývne) Platí.. když tě tak lépe poznám, proč ne? (polovičatě se usměje) V kolik tedy? (nadzvedne jemně obočí a usmívá se)

(Tohle zase nečekala ona. Myslela si, že si půjde po svých, ale zřejmě ne.Třeba mu nejde o to... i když... co si to myslí, jistě, že mu jde o to. Podívá se na Allison a jemně vykulí pohled. Pak si uvědomí, že je vlastně nepředstavila.) Zapomněla bych. Allison, tohle je Aiden. Aidene, tohle je Allison. (představí je vzájemně, ale možná už se znají.) No, popravdě, už jsem v knihovně byla a knížky jsem si už půjčila. Čekám tu na svého přítele. (Podívá se na hodinky, touhle dobou už tu Jackson vždy býval. Fajn. takže ji bude ignorovat dál.)

(Pousměje se na Allison, když je představí, pak se zpátky podívá na Lydii, přikývne s úsměvem) No dobrá, kdyby sis to rozmyslela, můžeš mi kdykoliv říct (mrkne na ni, otočí se k odchodu a ještě než odejde se podívá na Allison s úsměvem) Těšilo mě Allison (pak odejde na parkoviště, kde má motorku. Trochu ho štve, že ho Lydia odmítla, sice má přítele, ale to přece není nemoc. Ale tak co už, třeba mu někde neodolá a podlehne jeho šarmu. Nasadí si helmu, nasedne na motorku a odjede domů.)

Omluv mě, Allison. Jdu se podívat do šatny, jestli tam náhodou není Jackson. (podívá se na ni omluvně) Měj se. (usměje se a jde pomalu směrem k šatnám. Klukům by jen těžko vadilo, kdyby tam vešla zrovna ona, Lydia Martinová. Jenomže když tam vešla, tak bylo všude zhasnuto a nikdo nikde. Trochu zklamaně vyjde ze šatny a vydá se směrem ze školy. Normálně by šla asi k Jacksonovi, ale tentokrát se vydá domů.)

Proste sa rež doma a nie v mojom aute...*Ukončí to a hodí nožík späť do svojho ruksaku. Následne naštartuje auto a vycúva z parkovacieho miesta na cestu.* Pretože ten, ktorému to potom nezíde dole z poťahov...Budem ja. *Poukáže na seba jednou rukou, potočí riadiacou pákou a stúpi na plyn.* Proste ťa hodím domov, zaľahnem do postele, ráno sa zobudím a všetko bude nahovno ako pred tým. Ty budeš znovu to drevo, ja znovu budem ten márny chalan, na ktorého sa žiadna baba ani nepozrie a spolu budeme opäť tá dokonalá dvojka na škole. *Uškrnie sa mierne ironicky a celý čas sa díva pred seba na cestu, pričom sa po zvyšok cesty ku Scottovmu domu bavia o dnešnom tréningu.*

(O něco dřív přijede před školu ve svém zbrusu novém nadupaném autíčku. Celé auto se otřásá hlasitou hudbou a Jackson si jenom do rytmu bubnuje na volant. Zaparkuje na místě pro vozíčkáře a rozhodne se že počká než vejde dovnitř do školy. Zatím přečká pár minut v autě. Třeba i narazí na Lydiu)

(Přichází ke škole, stejně jako předchozí den, ještě tu není nikdo z jejích přátel, na parkoviště se nepodívá, takže si nevšimne, že právě přijel Jackson. Dokonce by řekla, že přišla ještě dřív než včera. Vejde dovnitř do školy. Hned zajde do své skříňky a vytáhne si jednu z knih, které si včera půjčila v knihovně. Posadí se na lavičku a otevře knihu hned na začátku. Nalistuje první stránku příběhu a začte se)

(Přitom co mu hraje nějaký příšerný dubstep dorazí Lydia,která si ho ani nevšimne a nebo to jen dělá. Jackson vyleze z auta,sebere tašku a zamkne auto.Běží za Lydií která je ale velmi rychlá,už je ve škole a on stova vylezl z auta. No tak teda vešel do školy o něco dřív,zamířil rovnou ke skříňkám a pak k lavičce na které sedí a čte ) Lydio,tady jsi (poví jí s úsměvem na tváři a ihned jí políbí,aby věděla že stále patří jemu)

(Nechá se sice políbit ale místo opětování a pozdravu se na něj jen podívá a sarkasticky poznamená.) No ne, tady je sám Jackson Whittemore a dokonce se na mě uráčil promluvit. Co se stalo? Jak je to možné? (vykulí na něj oči a pak zakroutí hlavou a podívá se zpátky do knížky) Včera jsi mě naprosto ignoroval.

(Trošku ho zarazí její reakce. Snaží se vymyslet dobrej důvod proč jí ignorovat) No.. víš prostě mi včera něják nebylo dobře a bolela mě hlava.. odpustíš mi (Zadívá se do jejích očí sladkým pohledem. I když se mu to velmi příčí aby se on omlouval a doprošoval. Je to přece kapitán a nejhezčí a nejlepší kluk na škole) Co to čteš? (Se s hraným zájmem se na ní zadívá a čeká na odpověď)

*Přijela autem ke škole a zaparkovala ho. Vešla do školy a zamířila ke svojí skřínce. Cestou si všimla Lydie na lavičce. Chtěla jí pozdravit a popovídat si, ale pak si všimla, že tam má toho svýho kluka a křena jim dělat nechtěla. Tak jí jenom mávla na pozdrav.* Ahoj Lydie. *Pak už pokračovala v chůzi a došla ke svojí skřínce. Otevřela ji a nakoukla do rozvrhu, co ji dnes čeká. Protočila oči, když spatřila že bude mít angličtinu. Ale aspon že má k tomu biologii, tak to nějak přežije. Rozvrh pak odložila a začala si strkat do tašky potřebné učebnice.*

Vážně? Bolela tě hlava? (ušklíbne se) Tohle mi zní jako docela ženská výmluva, ale dobře. (našpulí trochu rty) Odpustit se to dá. (Povolí nakonec... vlastně nikdy nedokázala být na Jacksona příliš dlouho naštvaná. Byl až moc dobrý na to, aby si dělala zle. Měl postavení, byl hezký, ideální partie. Když se jí zeptá, co to čte, tak se na něj podívá s povytaženým obočím.) Jako by tě to zajímalo. Jáma a Kyvadlo od Poa. (Odpoví mu nakonec. Když kolem prochází Layla a pozdraví ji, tak se na ni usměje) Ahoj, Laylo.

(Čeká na Lydiinu reakci,ale moc dobře ví že bude kladná Lydia totiž dobře ví že by jí mohl udělat peklo.Po tom ale už začne mluvit a tak jí Jackson poslouchá) Opravdu mě bolela hlava.. a jsem rád že mi odpustíš ( Usměje  se a dá jí pusu na vlasy. Po tom mu odpoví na otázku o knížce a ano má pravdu že ho nezajímá) Chtěl jsem být slušnej a zeptat se.. Divnej název (Poví narovinu a pak se obrátí na holku co oslovila Lydiu,prohlídne si jí a usměje se a pak se zase pohledem vrátí na Lydiu) Takže... Co teď máš? [/color][/color]

Jo, jasně. Divnej název. Ale možná by tě to bavilo. Alespoň bys byl trochu víc oduševnělý. (rýpne si do něj a zaklapne nakonec knížku, protože v přítomnosti Jacksona už asi číst nebude. Odloží ji vedle sebe na lavičku a poklepe vedle sebe, aby si Jackson sednul.) Mám ekonomii a kdyby tě zajímalo aspoň tohle, tak ty ji máš taky. Ekonomii máme spolu, stejně jako chemii, při které jsem se díky tobě absolutně ztrapnila, protože jsi mi nevěnoval pozornost, taky máme společně biologii, matiku a pátek celej. (pokrčí rameny)

Já na knížky moc nejsem (U úsměvem na tváři odpoví a pak se jen dívá jak knížku zaklapne. Na její poklepnutí si vedle ní posadí a přisune si jí blíž ) No já vím (S úsměvem na tváři jí zalže)  Jen jsem tě zkoušel.. A to z tou chemií mě mrzí,ale ty stejně budeš mít samý jedničky,protože jsi můj Einstein  ( Zadívá se jí do očí a chytne jí za bradu a pak dá pusu) Neměli by jsme už jít do třídy ? Nebo ještě je čas? (Usměje se a kouká na ní a čeká až mu odpoví)

*Přijede do školy opět na tom svém "kole" po včerejším Lacrossu měl celkem pořád úsměv na tváři. Zamkl si kolo skoro vedle Jacksonova auta. Podíval se na auto,takže mu to připomnělo včerejšek,lehce se pousmál,vešel do školy a šel ke svojí skříňce. Přitom se ohlížel po Allison*

(Když jí řekne, že je jeho Einstein, tak se usměje. Jackson byl jeden z těch, který o její inteligenci věděl. No, nutno říct, že on tu byl na sport a ona na učení, takže mu často s něčím pomáhala, ale nevadilo jí to. Když ji políbil, tak mu tentokrát polibek opětovala. Pak se podívala na hodiny, povytáhla obočí, rychle uklidila knížku do skříňky otočila se k němu.) Máme dvacet minut přesně. (Její pohled byl všeříkající)

No tak jestli máme dvacet minut,tak by jsme měli jít (Mrkne na ní a vstane z lavičky chytne jí za ruku a vytáhne. Spolu s ní míří do jejich kumbálku. Otevře jí dveře a čeká až vejde dovnitř. Mezitím co čeká přemýšlí nad tím jak si to zase spolu užijou a taky nad tou párty,kterou pořádá. Ještě skoro nemá nic nakoupenýho,ale rodiče mu tam nechaj hodně peněz takže nemusí utrácet ze svýho)

(Když ji vezme za ruku a vede ji chodbou, ví přesně, kam jdou. Jeich místo je ideální. Taky si ho vyhlíželi pořádně dlouho. Dalo se zamknout zevnitř, takže pokud opravdu nikdo do kumbálu nepotřeboval, nebyla šance, aby je někdo vyrušil. Zamkne za nimi a pak předejde Jacksona a opře se o poličky. Podívá se na něj a se šibalským úsměvem shodí ramínka šatů a nechá je sklouznout na zem.) Snaž se mě nerozcuchat. Ten účes jsem si dělala dlouho.

(Když už oba jsou vevnitř a i zamčený tak můžou jít na to. Lydia už odhodila šaty) Wow! Vypadáš nádherně.. A neboj se nerozcuchám (Sladce se na ní usměje a sundá si tričko a kalhoty. Pomalu se k ní přiblíží a na tváři má stále sladký a svůdný úsměv. Políbí ji a pak z ní sundá spodní prádlo,ze sebe sundá trenky a potom spolu mají sex)

*Zaparkuje auto na svojom zvyčajnom mieste, ktoré je nejakým zázrakom večne voľné, schmatne ruksak a pomaly vystúpi z auta, pričom sa obzrie okolo a zabuchne za sebou dvere. Okamžite mu do zraku padlo nejaké prehnane drahé auto, ktoré nemohlo patriť nikomu inému, než úžasnému kapitánovi ich týmu. Pretočí nad tým očami a na pár sekúnd má chuť mu kľúčami, ktoré drží v ruke, prejsť po tom nablískanom laku, ale neurobí to. Namiesto toho plynulým krokom ide priamo do školy, keďže si stihol všimnúť, že tu už Scott má bicykel, takže by nemalo význam ho čakať. Akonáhle vojde dnu a prejde chodbou smerom ku svojej skrinke, ktorá je skoro hneď vedľa Scottovej. Zrýchli krok a keď sa dostane zaňho, tak ho rukou buchne po chrbte a do rúk mu vtisne všelijaké zápisky, ktoré cez noc stihol nájsť.* Myslím, že viem, čo sa s tebou deje, Scott...*Prenesie rozhodne.* A pravdou je, že všetky tie vtipy o vlkodlakoch...*Začne s ťažkým povzdychom.* Nakoniec možno neboli ani také vtipné. Zamysli sa...*Ukáže mu na jednu odrážku o rýchlom hojení, potom na ďalšiu o dokonalých zmysľoch ako je sluch, čuch a zrak...* To všetko sa ti včera stalo, Scott...A je len otázkou času, než...Než to prerazí omnoho ďalej. *Vyzeral až posadnutý, keď to hovoril.*

(Když jsou oba dva spokojení, tak se ještě jen chvíli vášnivě líbají. Potom od sebe poodstoupí a ona si posbírá spodní prádlo, které na sebe natáhne a nakonec si znovu oblékne i šaty.) Miluju rána ve škole. (řekne s úsměvem na tváři. Počká, až se dooblékne i Jackson a pak odemkne a pomalu otevře dveře, když se rozhlédne po chodbě a zjistí, že nikdo nejde, vyleze ven a tváří se normálně, jako by se nic nestalo.)

(Po tom co skončej si na sebe natáhne spodní prádlo a oblečení. Podívá se na Lydiu která na něho čeká až se obleče.Vyleze za ní ven a odpoví jí na to co říkala v kumbále) Věř mi já taky (Usměvavě odpoví a políbí ji.Vydá se s ní ruku v ruce k jeho skříňce. Vezme si potřebné učebnice na dnešek a hodí do batohu) Takže.. Jdeme ? (S zářivým úsměvem se na ní podívá a čeká na odpověď)

*Když ho Stiles bouchl do zad,tak se na něho rychle podíval a rovnou se i podíval na ty zápisky.* Stilesi na tohle nemám čas. Vtipy o vlkodlaků nejsou vtipy? *nadzvedne na něho obočí* To, že jsem byl včera dobrý v Lacrossu byla třeba jen náhoda. *pověděl,otevřel skřínku a bral si věci na potřebnou hodinu*

*Vojde do školy a nenápadne sa porozhliadne okolo seba. Skloní hlavu,stiahne si rukávy nižšie a založí si ruky na hrudi. Rýchlym krokom prejde k svojej skrinke,zoberie si knihy a mieri do triedy,kde má prvú hodinu. Nikto tam ešte nie. Sadne si do poslednej lavice a nepríčetne sleduje stenu.*