Beacon Hills High School

(Vzal si tužku a sešit a položil na lavici.Otevřel ho,nalistoval stránku a jako záložku použil tužku) Neboj se..Budu,jako kdyby byla moje (Mrkne na ní a pak se usměje) Doufám že nebudem psát..Vůbec francouzštině nerozumím. Je to složitý jazyk.Co ty?Tobě jde? (Se zájmem se na ní podívá a čeká na její odpověď)

Takhle na začátku roku snad psát nebudeme... Ale nějak se to dyštak zvládne. *Pokrčila rameny.* Francouzštinu nějak zvládám. Nejsem v tom nějak extra dobrá, spíš takový průměr. Ale dobrá zpráva je, že tady v zadních lavicích se bude snáz napovídat. *Mrkla na něj spiklenecky.*

To máš snad pravdu... (Pousměje se) Já mám radši teda biologii a historii (Znovu si otevře sešit a začne si něco čmárat) V zadních lavicích většinou jde všechno (Mrkne na ní a podívá se na svojí kresbu.) Kreslíš ráda? Nebo co ráda děláš? (Sešit odsune a zadívá se na ní)

Já mam zase ráda matematiku a fyziku. Historii moc nemusím. *Pokrčila rameny a podívala se na to, co kreslí.* Pěkný obrázek. Občas si kreslím... většinou ve škole na hodinách, když se nudím. *Pousmála se* Jinak ráda dělám to co většina teenageru. Sedím doma u televize rozvalená na gauči, chatuju na facebooku, chodím na párty... anebo trochu sportuju.

*Přijde do školy po celkem dlouhé cestě a jde rovnou ke skříňkám.*

*Vyberá si knihy zo skrinky,keď si všimne prichádzajúceho Scotta. Pousmeje sa naňho,nahádže si všetky veci do tašky a mieri k záchodom,keďže má ešte kopec času.*

Aha,matika taky není nejhorší,ale ne že bych jí žral (Se smíchem odpoví a pak se na ní dívá když se kouká na jeho kresbu) No já si kreslím docela často a skoro pokaždý netuším co to je.Ale většinou je tam můj otec v nějaký podobě znázorněnej.. (Usměje se na ní a sešit zavře) Aha jasně no (Přikyvuje) Plaveš že ? (Pousměje se na ní)

*Mířil už rovnou ke skříňkám, ale když uvidí Allison, tak se k ní rozběhne a zastaví jí.* Ahoj. *Široce se na ní usměje až mu jdou vidět i zuby.*

*Otočí sa celkom na Scotta,ktorý ju zastavil a tiež sa naňho usmeje. Teraz vlastne ani nevie čo medzi nimi je. Ani čo znamenali tie bozky,ale asi by bolo divné spýtať sa ho to na rovinu. Tak len počká,ako sa k nej bude správať a potom uvidí.*Ahoj.*Krátko povie a úsmev sa jej ešte rozšíri.*Potrebuješ niečo?

*Zrovna se zadívala na ten obrázek a uvažovala, jak je v tomhle znázorněnej jeho otec. Jenže když zavřel sešit, přerušil její uvažování, tak se podívala opět na něj.* Vlastně spíš začínám plavat. Včera jsem byla na prvním tréninku. Chvíli mi bude trvat, než se do toho dostanu.

(Dívá se před sebe na tabuli a přemýšlí nad svým otcem.Nad tím jak bude reagovat na to že spal v ''práci'' a nebyl doma. Ani moc nevnímal Laylu) Promiň,co jsi říkala? (Zakroutí hlavou a omluvně se podívá na Laylu) Plavání,něco o plavání viď? (Cití se jako blb)

Ne.. *pohodí ruky až plácne o svoje stehna.* Ne. Nic se neděje. *mrkne na ní* jen jsem tě chtěl pozdravit. *usměje se na ní a pak si všimne, že stojí kousek od dívčích záchodů a tak mu to nejspíš dojde.* Ou, promiň.. *ustoupí trochu vedle.*

Ehm... nic moc podstatnýho. *Pokrčila rameny.* Jenom že s tím pláváním teprve začínám a že jsem měla včera první trénink. *Rozhlédla se okolo. Zdálo se jí, že je tady nějak málo lidí. Porto se koukla n hodiny. touhle dobou už by jich tu mělo být víc.*

Fajn.*Prikývne a stále sa usmieva. Ako keby jej ten úsmev na tvári zamrzol. Môže to vyzerať až trochu strašidelne,ale Scott je na tom rovnako. Teda aspoň podľa toho čo si všimla.*To je v poriadku.*Mávne rukou nad tými záchodmi a zasmeje sa.*A čo sa týka včerajšku...Toho na tej párty a v tom aute. Tak...Neviem čo si o tom celom myslieť.

Aha,promiň.. A baví tě to? (Naposled se omluví že jí nějak nevnímal. A pak se na ní podívá) A kdy se na tebe příjdou podívat bráchové? Rad bych je poznal (Pousměje se,zrovna si na to vzpomněl když přemýšlel nad svým bratrem)

Mám ráda sport a pohyb, takže jo. *Přikývla a při zmínce o svých bratrech se zarazila a viditělně posmutněla.* Hmm... zatím nevím. Až budou mít čas. *Otočila hlavu a podívala se na hodiny, aby věděla, kolik času zbývá do začátku hodiny. Času už moc nezbývalo.*

Tak to jsem rád že tě to baví (Usměje se na ní. Po tom jí pozoruje a trochu se zarazí nad jejím smutným výrazem,když se zmíní o jejích bratrech) *Asi jí hodně chybí* (Pomyslí si a zkontroluje hodiny.Vcelku se už těší až den skončí,respektive až škola skončí.) Promiň... že jsem se ptal (Dopoví aby bylo jasný proč se omlouvá)

Joo.. Myslíš ty pusy? *zeptá se jí.. Moc nevěděl co jí má na to říct.* Noo.. nevím co by sis o tom chtěla myslet ty. *poví a udělá krok k ní*

Neomlouvej se. *Znovu se na něj podívala.* Není to tvoje chyba. To jen... *Na chvíli se odmlčela a hledala ta správná slova. Během toho se jí v očích objevily slzy a ona si pejela prstem po vnitřní straně zápěstí levé ruky, kde měla vytetovaná jména bratrů a které si dnes zapomněla zakrýt.* Ti dva mi prostě chybí.

Áno,presne to myslím.*Prikývne a obzrie sa naokolo. Chodba sa docela vyprázdnila,keďže za pár minút už zazvoní. Asi by sa mala vybrať do triedy už aj ona. Ale to ešte chvíľu počká.*Ja-a len dúfam,že to nebolo posledný krát. Zapáčilo sa mi to.*Pozrie do zeme,následne k nemu zdvihne pohľad a pozrie mu na pery. Pousmeje sa a jemne si zahryzne do tých svojich.*

(Pozoruje jí,když se rozbrečí chytne jí za ruku.Podívá se na její zápěstí po kterém si právě přejela) To je pěkný (Sám prstem přejede po tetování) Chápu že ti bráchové chybí.Ale tak někdy se zase ukážou (Povzbudivě se na ní podívá a potom na hodiny skoro za 5 minut by mělo zvonit a ve třídě není skoro nikdo. Pravděpodobně maj všichni kocovinu ze včera)

Kéž by... *Pozvedchla si a rozhlédla se okolo. Využila pak nepřítomnosti ostatních ke změně tématu.* Dneska to vypadá, jako kdyby někdo zrušil tuhle hodinu a zapomněli nám o tom říct...Náhodou se ti někdo o něčem takovém nezmínil?

(Taky se podíval po třídě a pousmál) No taky jsem nad tím přemýšlel.No nemyslím se že jí zrušili,ale spíš maj všichni kocovinu. A ještě dospávaj včerejšek. (Zasměje se nad tím.S nadějí v očích se podívá ke dveřím,rád by vypadnul.)

To né. Určitě to nebylo naposledy. *Chytne jí kolem pasu, přičemž jí přitáhne k sobě a začne jí líbat. Po nějaké době přestane a podívá se na ní.* Ani tohle nebylo naposledy. *usmál se na ní.*

*Jeho pohled ke dveřím ji neušel a přivedlo jí to na jeden nápad.* Hmm... myslíš, že kdybychom se vytratili odsud, že by si toho někdo všiml nebo by se to ztratilo mezi zou nepřítomností ostatních? Aspoň se vyhneme francouzštině. *Ještě před pár lety by nad něčím takovým neuvažovala, to pravidla víc dodžovala. Ale teď to bylo jinačí, ona měla falešné doklady, dům za nelegálně získané peníze, proti čemuž by bylo záškoláctví malý prohřešek.*