Hale House

Polorozpadnutý dom, v zalesnenej oblasti, zväčša mŕtvej rodiny Hale. Dom vypálila dvojica podpaľačov na popud Kate Argent pred šiestimi rokmi, pričom tu uhorelo celkom osem ľudí.

*Většinu noci strávil v lese, kde se snažil vypátrat toho vlkodlaka. Ve výsledku jediné co se mu podařilo, bylo zaslechnout nějaké vytí. Do domu se dostal až ráno a v jednom pokoji, který se zdál, jako nejlépe obyvatelný, ulehl do něčemu podobné posteli. Spal ale jenom pár hodin a pak se probral. V jedné ohořelé koupelně si opláchl obličej ve studené vodě. Studená byla jediná, která tady tekla. Ale aspoň že něco tady fungovalo. Ještě si pak převlíkl tričko a vydal se do lesa. Doufal, že za světla, najde nějaké stopy po včerejšku, ale jediné co našel, byl nějaký inhalátor. Strčil si ho do kapsy a pak se vrátil k domu. Sednul si do auta a jel na benzínku natankovat, už měl málo paliva. Stejně se chtěl někde ve městě najíst.*

*Vrátil se zpátky k domu a venku nechal zaparkované auto. Vešel dovnitř a v ruce nesl koupenou bagetu, kterou si pak snědl, když se posadil na jednu židli, co tam měl a přes kterou si taky přehodil bundu. Rozhlédl se po domě. Něco se tady s tím bude muset udělat. Buď se přestěhuje nebo se tohle zrekonstruuje, ale takhle mu to brzo spadne na hlavu. Jakmile dojedl bagetu , obal vyhodil do něčeho, co sloužilo jako koš a potom začal posilovat. Dělal kliky nebo se přitahoval za jeden trám nahoru. Silný byl díky vlkodlačí síle, ale posilování mu pomáhalo, aby se nějak zabavil a zaroven si vyčistil mysl. Kromě toho i jako vlkodlak by neměl zlenivět a měl by stále posilovat. Po nějaké době s tím přestal, oblíkl si bundu, v jejíž kapse byl ten inhalátor a vyrazil do lesa se projít.*

*Poté, co prošel les, se vrátil domů.* (Super, takže tu je další vlkodlak, který nic netuší... To by znamenalo, že si ten alfa vlkodlak snaží vytvořit smečku. Ale proč? *Uvažoval nad tím, zatímco vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře. Sedl si na židli a zadíval se do země. Jeho pohled byl zamračený a zamyšlený.* (Lauru musel zabít kvůli tomu, aby získal alfovství. Teď toho využil a kousl kluka... Co plánuje dál?)

*Stálou rýchlosťou beží lesnou cestou hlbšie do lesa. V ušiach má slúchadlá, takže veľmi nevníma nič okolo seba. Po pár metroch sa konečne zastaví a mierne sa zohne, pričom sa rukami chytí za kolená a snaží vydýchať, než bude pokračovať ďalej. Nemá ani tušenia, ako ten dom presne vyzerá. Popravde čaká starú, drevenú polorozpadnutú búdu, ktorá drží pokope len silou vôle, ale to nebola jej vec a tiež ju to vážne veľmi netrápilo. Proste vojde dnu, položí peniaze na stôl...Alebo teda na to, čo tam bude mať a odíde behom späť domov. Aj tak sa bude musieť večer porozprávať s Chrisom ohľadom Allison. Bola si skoro celkom istá, že ho presvedčí, aby ju pustil a ak nie jeho, tak aspoň jej matku, aj keby mala celý večer sedieť pred tým domom v aute a dávať na ňu z okna pozor. Po pár metroch znovu zastavila a mierne sa zaprela o strom. Vážne dúfala, že to už nebude až tak ďaleko a hlavne, že to nájde. Znovu sa rozbehne vpred po ceste a už po necelých päťsto metroch sa pred ňou vynoria prvé obrysy niečoho, čo by mohlo vyzerať ako dom. Pridá do behu a znovu sa zastaví, až keď stojí skoro priamo pred ním. Vlastne je to niečo podobné tomu, čo čakala, až na to, že jej ten dom pripadá schátraný akoby skoro celý vyhorel. Z určitej časti mu dokonca chýbala aj strecha a o stene už veľmi nehovorila.* Wou...*Vydýchne pri pohľade na to všetko ešte stále zadýchane a vytiahne si slúchadlá z uší. Pár sekúnd tam stojí, akoby premýšľala či ísť alebo nejsť dnu. Možno by mu to mohla proste nechať pred dvermi, možno ani nie je doma...Jej pohľad skrížilo čierne Camaro len pár metrov od nej. * (Super...) *Pomyslela si.* (Aspoň viem, že som tu dobre.) *Prejde pár krokov bližšie smerom k dverám, pričom sa ešte stále obzerá po celej tej stavbe pred sebou.* (Buď by to potrebovalo zbúrať alebo kompletne zrekonštruovať) *Usúdi so zamysleným pohľadom na tvári a rozhoduje sa, či klopať alebo vojsť dnu. Vie, že je doma, takže by sa patrilo zaklopať, ale možno stále nevie, že prišla alebo šiel niekde na prechádzku do lesa, tak by proste mohla urobiť to, čo mala v pláne a rýchlo odísť. Nadýchne sa a potiahne pomaly za kľučku, pričom čo najtichšie pootvorí dvere natoľko, aby nimi mohla prejsť dnu a urobí prvý krok na sčiernalé drevené parkety. Dvere za sebou nechá samozrejme otvorené a celé to "vnútro" ju upúta natoľko, že pomaly zabudne, na čo sem vlastne prišla. S doširoka otvorenými očami sa ohliada navôkol a prechádza pohľadom po zostatkoch nábytku. Popravde v dome po požiari nebola ešte nikdy, bolo to niečo nové.*

*Zaslechl nějaké kroky venku a zpozorněl. Zvedl se ze židle a přešel pomalu k oknu, ke kterému se nahnul tak, aby nebyl vidět, ale on se mohl dívat. Viděl tam tu dívku z benzínky.* (Asi není ráda dlužná, když si tak pospíšila s placením...) *Proběhlo mu hlavou a sledoval ji, jak kráčí na verandu a ke dveřím. Přešel ke dveřím, dělící předsíň od obývacího pokoje, a opřel se o rám dveří. Stál tak, že nebyl na první pohled vidět, proto si ho pravděpodobně hned nevšimla. Sledoval ji, jak vešla dovnitř a rozhlížela. V tu chvíli přerušil to ticho a ozval se.* Dobré odpoledne.

*Ešte pár sekúnd sa obzerala po miestnosti, ale popravde si Dereka stojaceho pri dverách vôbec nevšimla. Možno bola až príliš zaujatá okolím...Ale vlastne už len to, že sem tak bez hanbi vošla, aj keď vedela, že je pravdepodobne tu, je dosť drzé. Pokrúti nad sebou hlavou, pričom si v duchu ponadáva, že niekomu obhliada barák a poohliadne sa po nejakom stole. Možno je niekde hore a ešte o nej nevie...Veľmi nerada by túto skutočnosť menila, už tak bola tá situácia dosť nepríjemná. Naraz ju z premýšľania vytrhol mužský hlas a ona sa automaticky sprudka otočila za ním. Väčšinou bola opatrnejšia, teda čo sa týkalo lesa a podobných domov ako vystrihnutých z hororového filmu s malým vraždiacim dievčatkom so sekerou v ruke. Mierne sa otriasla a rýchlo vyčarila na tvári ten najvierohodnejší úsmev, aký len v tú chvíľu šiel.* Ja...*Začne s krátkym výdychom.*...Prepáčte, že som sem tak vošla, ale myslela som, že...*Rýchlo pokrúti hlavou a merne prižmúri oči.*...to, to je jedno. *Siahne si do vrecka a rýchlo nahmatá peniaze, ktoré si tam pred tým uložila. Keďže v miestnosti nevidela žiadny stolík ani nič, na čo by to mohla položiť, tak prešla rovno za Derekom a načiahla ich rukou k nemu.* Ešte raz vám ďakujem za pomoc.

*Lehce cuknul koutkem pobavením, když viděl jak se lekla.* Myslela jste, že nejsem doma? *Pozvedl obočí a narovnal se. Přestal se opírat o rám dveří a díval se zpříma na ní.* Skoro jste se trefila. Před chvílí jsem přišel. Kdybyste přišla o chvíli dřív, minuli bychom se. *Natáhl ruku a vzal si od ní peníze, když mu je podala.* Nemáte zač. Svoje problémy s kartou jste už vyřešila? *Zeptal se jí spíš jen ze zdvořilosti, aby konverzace nevázla. Nechtěl vyzvídat ohledně jejích finančních problémů a ani ho tolik nezajímali, ale předpokládal, že když sehnala takhle rychle hotovost, tak asi nebude těsně před bankrotem.*

*Mierne pootvorí ústa.* Vlastne...*Na sucho preglgne.* Som si všimla vaše auto, *mierne sa natočí k otvoreným dverám a späť k nemu,* takže som predpokladala, že tu najskôr budete, ale...*Pokrčí plecami.* Bála som sa, žeby nemalo veľmi význam klopať. *Bola tu aj možnosť, žeby ho vyrušila pri niečom, čo naozaj nechcela. Práve teraz bola rada, že to dopadlo ešte takto. Keď povie, žeby sa minuli, tak mierne nakrčí čelom a spojí pery k sebe do úzkej línie.* (Prečo som len nezrýchlila tempom?) *Prebehne jej mysľou. Niežeby bol pohľad na neho zlý, ale bolo by jej príjemnejšie, ak by sa proste poobzerala po miestnosti, našla stolík, kde by ich našiel a odkráčala späť domov.* To by bola škoda...*Zamrmle s miernou iróniou v hlase viac-menej len pre seba, pričom zloží ruku späť k telu.* Ešte som sa k tomu nedostala...Ale určite je to poslednýkrát, čo ste za mňa niečo platili. *Aj vzhľadom k tomu, že na čas presedlá na hotovosť a aj k tomu, že sa pravdepodobne už nestretnú. Vždy si môže aj tak požičať od Chrisa alebo od Victórií. Ale samozrejme tam ísť bude musieť tak či tak, keďže na karte má peniaze, o ktoré by nechcela prísť.* A vážne myslím, že mám za čo..Nie vždy sa nájde človek, ktorý bez záruky, že sa mu to vráti niekomu peňažne pomôže...

No, kdybyste možná zaklepala, tak by byla možnost, že by ty dveře vypadly z pantů... Jak jsem řekl, tenhle dům není v moc dobrém stavu, jak je asi vidět. *Rozhlédl se okolo, jakoby se chtěl přesvědčit, že to tak vážně je, přestože to moc dobře věděl.* Tak snad ty svoje problémy brzy vyřešíte... Možná zkrachovala vaše banka.*Řekl první co ho napadlo za možný řešení.* Určitě by se našel ještě někdo, kdo by udělal něco podobného jako já. Ten prodavač vypadal dost naštvaně a asi by nebylo dobré být přítomen u vraždy... Kazilo by to pověst.

*Mierne si zahryzne do pery a pomaly kývne hlavou.* Vlastne, neurazte sa...Ale je v priam príšernom stave. *Dodá hneď po jeho vete a tiež sa pozrie navôkol.* A teraz nemyslím výzor, ale skôr skutočnosť, že sa to tu na vás celé za chvíľu zrúti rovno na hlavu. *Pokrčí neurčito plecami a pozrie sa späť k nemu. Nepripadá jej ako niekto, kto by nemal peniaze na niečo, čo aspoň vyzerá, že bude stáť. Znovu sa jej vybavila otázka, ktorú si položila, keď videla jeho auto. Musí byť vážne paradox, že niekto s takým autom žije v takomto dome. Potichu nad sebou pretočí očami.* Ale to vážne nie je moja vec, takže... *Znovu pokrčí plecami a mierne podvihne kútikmi úst.* To je pravda...*Kývne hlavou.* Miestami som vážne mala chuť použiť trochu násilia, ale povedzme, že ste toho chudáka zachránili a aj mňa pred väzením, teda ak by ma chytili.

Já vím, že je v příšerném stavu. *Přikývl.* Ono tenhle dům... to je kapitola sama o sobě. Dlouhý příběh. *Podotkl a doufal, že se na to nebude dál vyptávat, protože kdyby jí měl vysvětlovat ten složitý příběh toho co se tu stalo, tak by ji radši odsud vyhodil.* No, asi vás nebudu zdržovat. Hádám, že máte určitě na práci nějaké věci... *Přejel ji pohledem a všiml toho, jak je oblečená do sportovního.* Asi momentálně máte na práci běhání.

Viem si predstaviť. *Kývne na tou, že je to dlhý príbeh a ešte raz sa pozrie okolo. Asi by tu dobrovoľne nežil, ak by s tým domom nemal určité spätie a vzhľadom, že to tu všetko vyzerá ako po požiari, tak predpokladá, že sa to bude jednať nejakej vážne nepríjemnej udalosti, ktorá sa tu odohrala. Tiež na ňom vidí, že to nie je práve téma, o ktorej by sa s niekým, hocikým mal práve chuť rozprávať, takže tu najskôr niekto aj zomrel.* (Ach, Chris...) *V duchu nad sebou pokrúti hlavou. Za chvíľu bude presne ako on a začne liezť na nervy sama sebe.* Asi máte pravdu, ja by som vám tiež nerada kradla čas od...*Pokrčí plecami.*...Čohokoľvek. *Mierne sa naňho pousmeje.* Takže, ešte raz ďakujem za pomoc a majte sa tu dobre. *Prenesie niečo, čo by sa mohlo podobať slovu "zbohom". Ešte raz sa pozrie po dome, než sa pomaly obráti a prejde už rýchlejšie k dverám, ktoré za sebou zavrie, pričom si ukradne ešte jeden rýchli pohľad na muža v miestnosti a zíde dole z verandy. Znovu si vloží slúchadlá do uší a už bez ďalšieho otáčania sa rozbehne cestou naspäť domov. Vážne divný to človek, ale celkom to vyrovnáva to ako vyzerá.*

(Od přemýšlení nad alfou a jedním novým betou.) *Doplnil ji v duchu a kývl jí na pozdrav.* Naschledanou. *Možná měl říct spíš sbohem, ale tohle je docela malé město. Šance, že na sebe někdy znovu narazí tu byla.Sledoval jí, jak jde ke dveří a když se na něj při zavírání podívala, tak mu cukl koutek v náznaku krátkého usměvu. Jenže pak už se dveře zavřeli a tak se jenom krátce podíval z okna, jak někam odchází. Pak se začal věnovat už něčemu jinému.*

*Během večera se zašel podívat na trénink lacrosu, kde sledoval zdálky Scotta McCalla. Jeho najednou objevené sportovní dovednosti, jenom utvrzovali jeho myšlenku. zároven se mu ale vubec nezdálo, že by se měl předvádět někde na hřišti. Proto si usmyslel, že toho kluka ohlídá. Bylo to pro něj vodítko na alfu, alfa ho musel kousnout z nějakého důvodu. Proto se následující den kolem poledne vydal ke škole.*

Väčšinou sa normálne ľudia pri príchode zdravia, nemôžem za to, že si sa to doteraz nenaučil Scott. *Pokrčí nezainteresovane plecami a na to, že je nervózny len kývne hlavou.* Jasné, jasné...Budeš hotoví Gorgo. *Pokýve hlavou zo strany na stranu a vyrazí autom na lesnú cestu.* Každopádne si vlkodlak, Scott a u vlkodlakov je normálne, že sa menia...Navyše v tomto meste zďaleka nie si jediný. *Pokrúti hlavou.* Chápem, chápem, si vystresovaný z dnešnej noci, ale dohliadnem na to, aby si sa z tých reťazí nedostal, teda pokúsim sa dohliadnuť, ak nezaspím, čo mi príde nepravdepodobné, vzhľadom na to, že pár metrov odo mňa bude premenený vlkodlak, pravdepodobne sa mi snažiaci niečo urobiť. *Mykne ramenami, akoby sa ho to ani netýkalo a zabočí na lesnej ceste doprava, pričom už zdiaľky je vidno nejakú strechu. Keď ho osloví, tak k nemu tiež otočí pohľad a čaká, čo mu povie. Keď skončí, tak len mierne pootvorí ústa a prižmúri oči znovu pred seba.* To už dávno nie je na tebe, Scott, rozhodol som sa, že tam proste budem. Pozri...Ak by si sa nejakým spôsobom dostal z reťazí, ja tam nebudem a ty sa rozbehneš z domu von, pokojne by sa mohlo stať, že tu nejaké decká pôjdu stanovať...Alebo ja neviem...Sám hovoríš, že máš dobrú sluch, čuch, vnemy...Ako asi dobré ich budeš mať ako vlkodlak? Čo ak nebudeš pri zmysloch? Nevieme, čo bude a či si to priznáš alebo nie, nemám pocit, žeby si to všetko mohol zvládnuť v noci sám. *Pokrúti rozhodne hlavou a zastaví auto pred poloschátraným domom.* Bývala tu rodina Haleov, predtým než tu vypukol požiar a väčšina z nej tu uhorela. *Prenesie, ak by to náhodou nevedel a vystúpil z auta. Pomaly prešiel ku kufru, ktorý otvoril a snažil sa z neho vytiahnuť vak s reťazami, čo preňho bolo skoro nemožné, keďže posilňoval maximálne pri nosení nákupov. Žiadne iné auto tu nebolo, takže Derek bol pravdepodobne akurát preč.*

*Je celkem nervozní z dnešní noci. Vůbec neví jak to dopadne když ještě nikdy tu proměnu nezažil.* Fajn, příště Stilesi.. *podívá se na něho a pak zpátky na cestu* Nejsem jediný? Jak tohle víš? Mluvil si s dalšími vlkodlaky? (Jak to, že ví o dalších vlkodlaků. Ten na to jde celkem rychle.. I já určitě neznám tolik vlkodlaků jak on..) *pomyslí si v hlavě a porozhlíží se kam až ho to Stiles veze* To je jedno Stilesi. Budeš u mě, najednou se z těch řetězů vytrhnu a ty pak co? *otočí na něho hlavu* podle mě to dobrý nápad není. Měl bych tam být sám.. *podívá se z okna ven a porozhlédne se po domě před kterým zastavili* Haleu? *porozhlédne se ještě jednou po domě, pak vystoupí a jde ke kufru. Sleduje jak Stiles tahá ten vak s řetězy ,ale celkem marně.* Ukaž.. *chytne to oběma rukama a zvedne vak s řetězy. Po chvíli si to přendá jen do pravé ruky a jde pomalejším krokem k domu*

*Nadýchne sa a mierne pritom pootvorí ústa, pričom nahne hlavu do strany.* Nie celkom hovoril...Lydia mi povedala o jednom novom, ktorý sa pred ňou premenil, aby ju nezabil naštvaný kojodlak, ktorému som nakoniec pomohol nájsť znovu aspoň zvyšok svojej rodiny, ale na tom teraz vážne nezáleží, to ti vysvetlím zajtra, teraz sa musíš sústrediť na ten úplnok. *Pokrčí plecami a spomenie si, že tu bola ešte aj Layla, pri ktorej mal určité podozrenie, takže Scott rozhodne nie je jediný, kto sa dnes večer bude meniť.* Ale myslím, že ide Alfu, teda Lydia mi hovorila, že mal červené oči, a to znamená, že je to pravdepodobne ten, ktorý ťa pohryzol a tým aj premenil. *Pozrie sa na Scotta, nechcel mu to hovoriť teraz, ale mal by vedieť, kto za tým pravdepodobne stojí.* Mám sa ako brániť, jasné? *Zvýrazní posledné slovo.* Vzadu v kufri mám pálku, nič sa mi nestane. *Pokrčí plecami.* A tak či tak sa budem musieť postarať, aby si sa z tých reťazí nevytrhol vôbec, potom bude každý v poriadku a šťastný, teda až na teba, ale keď sa premeníš späť, teoreticky by si mal byť v pohode. *Oblizne si suché pery a kývne hlavou, akoby ho uisťoval, že počul dobre.* Spomínaš si na toho muža, ktorého sme stretli, keď sme hľadali tvoj inhalátor a ja som ti hovoril, že to bol Derek Hale? No...Tak tu býval aj so svojou rodinou, než sa stal ten požiar, až potom odišiel a teraz je z nejakého dôvodu späť. *Mykne ramenami.* Nemyslím si však, žeby sem chodil, za chvíľu sa to celé rozpadne...*Prejde dom pohľadom, keď mu Scott zoberie vak, ktorý už skoro dostal konečne z auta do rúk a prehodí si ho do jednej ruky. Mierne ohrnie spodnou perou a s kývnutím hlavy za sebou zavrie kufor auta.* Jasné, chápem, si teraz super silný, vlastne by ma zaujímalo, akú silu dokážeš vyvinúť...Raz to musíme nejako omerať. *Prenesie rozhodne a ide za Scottom dnu do domu. Dvere sú samozrejme otvorené, keďže Derek nezamyká, ale jeho to len viac utrvrdí, že sem vážne nikto nechodí a je to tu celkom opustené. Porozhliadne sa po hale, ak sa to tak dá nazvať. Pripadá mu to tu však menej opustene, ako čakal.* Možno sem chodia spávať nejaký bezdomovci...Dnes by som im však radil, aby sa tomuto miestu zoširoka vyhli. *Povzdychne si a pozrie sa smerom ku schodisku.* Navrhujem, aby sme ťa potom pripútali v nejakej z dolných miestností, pretože tie schody vážne nevyzerajú bezpečne. *Pokrúti rozhodne hlavou.*

Lydie? *podívá se na něho. Skoro nevěří vlastním očím* Už i ona ví o vlkodlacích ? *zeptá se ho a pokroutí hlavou. Když poví, že má pálku v kufru,kterou se bude bránit, tak na Stilesovi zůstane zítra s mírně otevřenou pusou a pohledem "To snad nemyslíš vážně"* Myslíš si, že mě udržíš? Držet se v řetězech? *nějak nesouhlasně znovu pokroutí hlavou a vydá se znovu k domu* Hale... *podívá se do země* Derek Hale? To jeho rodina tady *podívá se na dům* vyhořela? *poví. Celkem se obává když při úplňku bude Scott celý bez sebe, tak se ten dům nerozpadne..* Hej, Stilesi. Nebudu pokusný..nevím kdo *mávne nad tím volnou rukou. Když vejdou do domu, tak se trochu křečovitě porozhlédne. Moc pěkně to tam nevypadá. Ale co měl čekat když tam vypukl požár.. Jde přímo za Stilesem a podívá se na schody, které nevypadají, že moc udrží* Jo.. mám stejný návrh.. *otočí se a jde k nějaké místnosti*

*Povzdychne si a kývne hlavou.* Tak nejako to zistila priamo v akcií, keď videla kojota, ako sa mení na dievča. *Pokrčí sťažka plecami, pričom si všimne Scottovho pohľadu, keď spomenie, že má v kufri auta pálku.* Pozri...Viem sa ňou brániť a ty sa do zajtra aj tak zahojíš, nech sa stane už čokoľvek. Proste zostávam, nech sa ti to páči alebo nie. *Dá jasne najavo, že si môže hovoriť, čo chce, ale rozhodnutie už nezmení. Teda v prípade, že sa Scott vytrhne by ho asi zmenil a dal sa na šprint, ale to teraz bolo vedľajšie.* Ja? Nie...Ale ak ťa o niečo pevne pripútam, mohlo by to vydržať až kým sa nezmeníš späť, teda pre každého bude lepšie, ak to vydrží. *Zopne pery pevne k sebe a kývne si na to, čo povedal hlavou.* Presne tak...Niekde som dokonca čítal, že tu zomrelo okolo osem ľudí, už neviem, to číslo si veľmi nepamätám, bolo to už dávno. *Mávne nad tým rukou, aby to radšej nechali plávať. Už len to, že tu cez noc budú je preňho trochu strašidelné. Celá tá atmosféra a tragický príbeh, po ktorom ten dom zostal...Proste mu to naháňa zimomriavky po celom tele. Ale nie viac než meniaci sa Scott.* Ale no ták, je to aj kvôli tebe...Nechceš vedieť, až aký silný dokážeš byť, možno by si zvládol uniesť auto alebo menšie lietadlo. *Začne celkom rozčarovane. Vždy rád trochu experimentoval. Tiež sa pozrie na Scotta, pričom kývne hlavou, že v tom budú asi za jednako a ide sa pozrieť po dolnom poschodí, zhodou náhod za Scottom, niežeby sa tu nejako bál alebo niečo také. Fajn, tak tu možno proste len nechcel byť niekde sám, pre istotu. Vošli rovno do miestnosti, kde bolo kopec trosiek, ale aj nejaké ohorené rúry, ktoré trčali zo steny. Potom tam boli zhrdzavené stĺpy od stropu až po zem. Prešiel k jednému a mierne s ním pomykal. Mohli to byť predtým pánty alebo priečka izby...Pozrie sa na Scotta. On so stĺpom ani nepohol, tak chcel vedieť, či by nevydržal aj silu vlkodlaka. Ak by sa neprelomil, mohlo by to byť perfektné miesto, kde ho spútať.* Skús to ty...A snaž sa, aby si to prípadne nerozdelil od stropu, mohol by sa na nás zrútiť. *Pozrie sa naňho trochu varovne.*

Ona u toho byla? A ty s ní? *Má pořád otázky..* Fajn, Stilesi.. ale kdykoliv by si chtěl.. *podívá se na východ* tak můžeš odejít.. *poví mu s vážným výrazem* No jak myslíš.. *pokrčí rameny. Celkem se ale pořád obává* Letadlo.. *pohybuje nejistě hlavou ze strany na stranu. Sleduje ho co dělá se sloupem.. pak položí vak s řetězy vedle sebe. Trochu silněji se opře a zkusí pohnout se sloupem,který se nic moc nepohnul* Fajn.. to by mohlo vystačit.. *podívá se na Stilese,pak na vak s řetězy, přiklekne si k nim a začne je postupně vytahovat*

Ona áno...Ja som v tom čase asi spal doma. *Pokrčí plecami.* Prišla za mnou na tej párty u Jacksona, že potrebuje pomoc, keďže si to dievča v podstate nič nepamätalo a ja som syn šerifa, takže mám prístup k nejakým veciam. *A on to samozrejme urobil, pretože ho o to požiadala Lýdia a pretože jej chcel dokázať, že nie je tak márny. Ale nakoniec bol aj rád, že niekomu mohol aspoň ako tak "pomôcť", Malia vyzerala spokojne, keď ju otec objímal, ale netušil, či niekto ako ona môže byť niekedy spokojný, samozrejme, ak nebude premenená na kojota, to by jej vyhovovalo najskôr najviac. Pretočil nad tým očami a pozrie sa znovu na Scotta.* Fajn, ak budem chcieť odísť, tak pôjdem. *Kývne hlavou, že si rozumejú a mykne neurčito ramenami.* Vlastne to bude nakoniec možno zábava, až teda na tie splny. *Ak už bol Scott vlkodlak, tak z toho aspoň mohol vyťažiť a Stiles sa k tomu ťaženiu pridá možno tiež. Ale vie, žeby sa dobrovoľne vlkodlakom nestal, nestálo by mu to za to. Sleduje Scotta, ako myká stĺpom, ktorý ďalej bez nejakých väčších škôd drží na mieste. Spokojne sa usmeje a začne mu trochu pomáhať s reťazami. Keď držal len určitú časť, tak neboli až také ťažké, ale ten vak mu pripadal, akoby vážil tonu.* Chceš previazať celé telo okolo stĺpa alebo len upevniť ruky? *Mierne podvihne obočie akoby sa ho pýtal, či zajtra bude pršať alebo svietiť slnko. Následne vytiahne z vačku vaku jeden zo zámkou a ukáže ho Scottovi.* To pripútavanie bude asi jediná pozitívna vec na tom celom... *Prenesie sucho a pozrie sa na ruku s digitálnymi hodinkami.* Máme ešte pár hodín...*Povie a nastaví si stopky aspoň na polhodinu pred tým, než sa úplne zotmie.*

*Když to dopoví, tak jen přikývne hlavou* Dobře.. *když dovytahuje všechny řetězy, tak vak trochu odhodí dál a stoupne si* Pro jistotu celé tělo.. *podívá se hlavou znovu na nebe,pak zpátky na řetězy a na Stilese, který drží v ruce zámek. Ty řetězy vypadají, že něco udrží.. to ho celkem uklidnilo.* Skvěle.. *přejde ke sloupu blíž* radši přivázat dříve a ujistit se, že to bude držet. Než později a neujištovat se nijak..

*Keď povie, že chce obviazať celé telo, tak len podvihne obočím, spojí pery úzko k sebe, ohne ich a kývne hlavou.* Ako chceš, aspoň sa trochu zabavím. (Než si z toho celého naložím najskôr rovno do nohavíc.) *Pomyslí si, pričom nad sebou len nepatrne pokrúti hlavou a pozrie sa späť na Scotta, následne na ten stĺp a potom skĺzne pohľadom až k reťaziam, ktoré ležia na zemi rovno pred ním. Potom zopakuje celý postup znovu, akurát teraz neskončí zrakom na reťaziach, ale na svojom odhodlanom kamarátovi.* Počkaj...Ty chceš už?...*Nadvihne k nemu obočie a začne kývať hlavou hore a dole akoby mu pokladal nejakú otázku, ktorej sám nemôže pochopiť.* Ako už hneď teraz? *Zvraští obočie.* Nechceš s tým počkať, trochu sa vydýchať a vyčistiť si myseľ, ísť ešte von pred dom na čerstvý vzduch...Zavolať Allison? Alebo ja neviem...*Pokrúti hlavou. Je mu však jasné, že si chce byť istý, že všetko prebehne tak ako má a nechce riskovať, že to nestihnúť a on sa nejako vytrhne.*

*Když dojde ke sloupu, tak se otočí na Stilese když začne mluvit* Zavolal bych Allison,ale ta má určitě něco na práci.. *mávne nad tím rukou* ale trochu se vydýchat.. to můžu..přece jen budu dost dlouho v řetězech.. dokud je nepřetrhnu *Rozhodne se nakonec se jít nadýchat čerstvého vzduchu,tak jde k východu,stoupne si před dům, dá si obě ruce do předních kapes, porozhlíží se a zhluboka dýchá*